Duševná slepota - nevidieť do mysle, Esej o autizme a teórii mysle přehled
Simon Baron Cohen
Simon Baron-Cohen je profesorem vývojové psychopatologie na univerzite v Cambridge. Je ředitelem Centra pro výzkum autizmu (Autism Research Centre), kromě toho se zajímá o výzkum autizmu s ohledem na výzkum teorie mysli. Duševná slepota je asi jeho nejznámější publikací u nás. Představte si, jak by vypadal váš svět, kdybyste si uvědomovali fyzické objekty, ale nebyli byste schopni "vidět" mentální věci, jako myšlenky, přesvědčení, vědomosti, touhy a záměry, které pro většinu z nás celkem samozřejmě představují základ pro naše jednání. Rozšiřte svoji představivost a popřemýšlejte, jaký smysl byste přisoudili lidskému jednání (jakémukoliv živému jednání), pokud by mentální výklad byl daleko za vašimi hranicemi, je to náročný experiment, na jehož konci stojí zjištění, že jen ten, kdo je schopný "vidět" jiným do mysli, je schopný vysvětlit chování druhých a že uprostřed jakékoliv společenské situace se vyplatí vědět, přijít s rozumnou interpretací příčin jednání druhého, a že je to nezbytná podmínka, jak přežít a sociálně existovat.... celý text
Literatura naučná Psychologie a pedagogika
Vydáno: 2009 , EurópaOriginální název:
Mindblindness: An Essay on Autism and Theory of Mind
více info...
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Duševná slepota - nevidieť do mysle, Esej o autizme a teórii mysle. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (2)
V této knize naleznete jednu z nejsoučasnějších a nejzajímavějších teorií, jak porozumět tak složitému systému jako je člověk. Baron-Cohen se pokouší vysvětlit a obhájit svou teorii, jak si vysvětlujeme a jak předvídáme chování druhých lidí.
Mechanismem, který nám umožňuje identifikovat „objekty“ v různých situacích a interagovat s nimi, nás vybavil přírodní výběr, obdařil nás naši specializovanou nervovou soustavou – která je tím nejdůležitějším co potřebujeme v našich kulturně vybudovaných světech ... umožnila nám, aby se u nás, lidí, vyvinula kognitivní konstrukce, díky níž obýváme mentální světy, díky níž si vytváříme kognitivní model světa, který individuálně prožíváme jako skutečnost ... reprezentace, které tak vytváříme, jsou pak základem naší společné skutečnosti ... a taky naší schopnosti komunikovat. Tento mechanismus tvoří většinu architektury lidské mysli a přitom funguje tak automaticky, že jsme si ho dlouho vůbec neuvědomovali.
V této knize se dočtete o výzkumu, který se zabývá těmi nejzákladnějšími otázkami o tom, jak lidé mentálně konstruují svůj společně obývaný sociální svět, zkoumá univerzálně vyvinutý „jazyk očí“ – vzájemně srozumitelný pro všechny členy našeho druhu – a věřte, že je to "mocný" nástroj, může přivést dvě oddělené mysli k společné interpretaci vzájemného působení (aniž by použili řeč).
Zjistíte, co nám „jazyk očí“ hovoří :-):
... jak pomocí něho „vykreslujeme“ svoje záměry ... přesvědčení ... pocity ... naděje .. touhy ... přetvářky,
... a jak s jeho pomocí je „vkreslujeme“ do jiných aktérů (v jejich sociálním světě) ... a čteme jejich záměry ... pocity ... naděje ... touhy ...
... a jak prostřednictvím těchto mechanismů interpretujeme chování druhých.
Přírodní výběr prostě podpořil ty, kteří využívali nejlepší „tipovací“ systém :-).
Velký problém je, když tento mechanismus selže – takový jedinec se pak stává „slepým“ vůči existenci druhých myslí, i když stále žije v tom samém prostoru – fyzickém i vizuálním světě ... jen si představte, že si najednou nemůžete chování toho druhého vysvětlit pomocí kauzálních pohnutek a důvodů (jako možná, že chtěl ... možná, že měl v úmyslu, ... možná, že k tomu měl ten a ten důvod), ... najednou jediné co můžete je použít tvrzení o možných časových pravidelnostech (možná, že to dělá každý den v tuhle dobu) ... problém je, že v lidském jednání je jen málo těch jednoduchých, lehce dostupných a přitom přesvědčivých vysvětlení, která nejsou propojená s mentální rovinou ... uvědomíte si, jak je hrozně těžké pochopit druhého člověka jinak než s pomocí (prostřednictvím) naší schopnosti „vidět“ ... co druhého vede k jeho jednání (vědět, že vím, a také, že ten druhý ví, že vím, proč dělá to a to) ...
... pochopit, proč někteří postrádají tento vrozený mechanismus (lidé s autismem trpí v různé míře slepotou mysli) je jedním z cílů téhle knihy, protože „slepota mysli“ není prázdný myšlenkový experiment ... pro některé lidi je skutečná ...
K téhle publikaci jsem se dostala "oklikou" ... skrze můj zájem o teorii mysli ... a je to opravdu hodně zajímavé čtení, a to i pro laiky, dozvíte se toho spoustu o své, výlučně lidské, schopnosti sebereflexe a taky o „odhadu“ mentálních stavů ostatních lidí – dozvíte se nakolik jsou vrozené a jak moc se bez nich nejste schopní obejít v každodenních vzájemných mezilidských interakcích (jako je komunikace, nebo spolupráce ...) a dozvíte se toho i spoustu o tom, jaké důsledky vyplývají z toho, když se dostanete do interakce s osobou trpící deficitem této schopnosti.
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Duševná slepota - nevidieť do mysle, Esej o autizme a teórii mysle v seznamech
v Přečtených | 3x |
v Knihotéce | 1x |
v Chystám se číst | 6x |
v Chci si koupit | 2x |
v dalších seznamech | 1x |
Autorovy další knížky
2014 | Věda zla: Nová teorie lidské krutosti |
2009 | Duševná slepota - nevidieť do mysle, Esej o autizme a teórii mysle |
Po komentári od alef, je už čokoľvek naviac, a čo je naviac, je zväčša zbytočné či domýšľavé. Posmeliť však môžem tých, ktorí nad knihou uvažujú. Autor píše, že knihu okrem neurovedcov a psychológov doporučuje aj laikom, ale môj postreh je s týmto tvrdením v rozpore, pretože by sa laik mohol rýchlo stratiť vo veľkom množstve citovaných štúdií a argumentov a popri tom sledovať hlavnú dejovú linku - teda autorovu teóriu (ktorá ako taká vyžaduje tiež nejaké vedomosti z humanitných vied). Možno by som navrhoval prečítať si najskôr Nicholasa Humphreya, pretože Duševná slepota je z časti apoteózou jeho prínosu do teoretickej platformy kognitívnych vied a teórií mysle. Záverom ešte dodávam, že intelektuálnym a náročným čitateľom odporúčam držať očakávania nižšie.