Simon Baron Cohen

Přidat do oblíbených Koupit knihy

Populární knihy

Věda zla: Nová teorie lidské krutosti

Duševná slepota - nevidieť do mysle, Esej o autizme a teórii mysle

Nové komentáře u knih Simon Baron Cohen

Věda zla: Nová teorie lidské krutosti

„Autor se v knize snaží přijít na kloub tomu, proč jsou někteří lidé schopni ublížit druhé lidské bytosti. A s tvrzením, že jsou "prostě zlí" se nespokojí. Podrobně rozebírá empatii a to, jak velký vliv má pro náš sociální život. Ze začátku jsem si říkala, že tohle rozhodně nebude pro slabší povahy, jelikož už první kapitola nabízela hrůzné příklady lidské krutosti. Tím to ovšem skončilo a autor se už věnoval "pouze" rozboru příčin lidské krutosti. Poukazoval, že společným znakem pro mnoho duševních poruch je chybějící empatie. Ovšem s tím rozdílem, že v kombinaci s některými duševními poruchami může být chybějící empatie nebezpečná, s některými naopak prospěšná.. Místy to bylo až moc odborné a nečetlo se to tak snadno, jak by mohlo, kdyby to autor účelově psal pro laickou veřejnost. Neříkám, že to nepochopí i laik, ale některé pasáže nebyly až tak zajímavé, protože jsem jim jednoduše nerozuměla :D Ovšem stěžejní myšlenka knihy je poměrně zajímavá a zase mi to dalo nový pohled na určité věci, to na naučné literatuře miluju :)“... celý text
— blackoutzuzi

Věda zla: Nová teorie lidské krutosti

„Velice zajímavá kniha, která vás "donutí" hledat mezi bližními psychopaty a narcisty :-)) Přiznám ovšem dobrovolně, že některé pasáže jsou na mě až moc odborné. Nicméně pro seznámení s tématem je tato studie dobrá.“... celý text
— Netopyr07

Věda zla: Nová teorie lidské krutosti

„Vyskytují se zde poněkud odlišné formy pohledu. Myslím, že má očekávání kniha splnila.“
— hu_87

Duševná slepota - nevidieť do mysle, Esej o autizme a teórii mysle

„Po komentári od alef, je už čokoľvek naviac, a čo je naviac, je zväčša zbytočné či domýšľavé. Posmeliť však môžem tých, ktorí nad knihou uvažujú. Autor píše, že knihu okrem neurovedcov a psychológov doporučuje aj laikom, ale môj postreh je s týmto tvrdením v rozpore, pretože by sa laik mohol rýchlo stratiť vo veľkom množstve citovaných štúdií a argumentov a popri tom sledovať hlavnú dejovú linku - teda autorovu teóriu (ktorá ako taká vyžaduje tiež nejaké vedomosti z humanitných vied). Možno by som navrhoval prečítať si najskôr Nicholasa Humphreya, pretože Duševná slepota je z časti apoteózou jeho prínosu do teoretickej platformy kognitívnych vied a teórií mysle. Záverom ešte dodávam, že intelektuálnym a náročným čitateľom odporúčam držať očakávania nižšie.“... celý text
— Mimir

Duševná slepota - nevidieť do mysle, Esej o autizme a teórii mysle

„V této knize naleznete jednu z nejsoučasnějších a nejzajímavějších teorií, jak porozumět tak složitému systému jako je člověk. Baron-Cohen se pokouší vysvětlit a obhájit svou teorii, jak si vysvětlujeme a jak předvídáme chování druhých lidí. Mechanismem, který nám umožňuje identifikovat „objekty“ v různých situacích a interagovat s nimi, nás vybavil přírodní výběr, obdařil nás naši specializovanou nervovou soustavou – která je tím nejdůležitějším co potřebujeme v našich kulturně vybudovaných světech ... umožnila nám, aby se u nás, lidí, vyvinula kognitivní konstrukce, díky níž obýváme mentální světy, díky níž si vytváříme kognitivní model světa, který individuálně prožíváme jako skutečnost ... reprezentace, které tak vytváříme, jsou pak základem naší společné skutečnosti ... a taky naší schopnosti komunikovat. Tento mechanismus tvoří většinu architektury lidské mysli a přitom funguje tak automaticky, že jsme si ho dlouho vůbec neuvědomovali. V této knize se dočtete o výzkumu, který se zabývá těmi nejzákladnějšími otázkami o tom, jak lidé mentálně konstruují svůj společně obývaný sociální svět, zkoumá univerzálně vyvinutý „jazyk očí“ – vzájemně srozumitelný pro všechny členy našeho druhu – a věřte, že je to "mocný" nástroj, může přivést dvě oddělené mysli k společné interpretaci vzájemného působení (aniž by použili řeč). Zjistíte, co nám „jazyk očí“ hovoří :-): ... jak pomocí něho „vykreslujeme“ svoje záměry ... přesvědčení ... pocity ... naděje .. touhy ... přetvářky, ... a jak s jeho pomocí je „vkreslujeme“ do jiných aktérů (v jejich sociálním světě) ... a čteme jejich záměry ... pocity ... naděje ... touhy ... ... a jak prostřednictvím těchto mechanismů interpretujeme chování druhých. Přírodní výběr prostě podpořil ty, kteří využívali nejlepší „tipovací“ systém :-). Velký problém je, když tento mechanismus selže – takový jedinec se pak stává „slepým“ vůči existenci druhých myslí, i když stále žije v tom samém prostoru – fyzickém i vizuálním světě ... jen si představte, že si najednou nemůžete chování toho druhého vysvětlit pomocí kauzálních pohnutek a důvodů (jako možná, že chtěl ... možná, že měl v úmyslu, ... možná, že k tomu měl ten a ten důvod), ... najednou jediné co můžete je použít tvrzení o možných časových pravidelnostech (možná, že to dělá každý den v tuhle dobu) ... problém je, že v lidském jednání je jen málo těch jednoduchých, lehce dostupných a přitom přesvědčivých vysvětlení, která nejsou propojená s mentální rovinou ... uvědomíte si, jak je hrozně těžké pochopit druhého člověka jinak než s pomocí (prostřednictvím) naší schopnosti „vidět“ ... co druhého vede k jeho jednání (vědět, že vím, a také, že ten druhý ví, že vím, proč dělá to a to) ... ... pochopit, proč někteří postrádají tento vrozený mechanismus (lidé s autismem trpí v různé míře slepotou mysli) je jedním z cílů téhle knihy, protože „slepota mysli“ není prázdný myšlenkový experiment ... pro některé lidi je skutečná ... K téhle publikaci jsem se dostala "oklikou" ... skrze můj zájem o teorii mysli ... a je to opravdu hodně zajímavé čtení, a to i pro laiky, dozvíte se toho spoustu o své, výlučně lidské, schopnosti sebereflexe a taky o „odhadu“ mentálních stavů ostatních lidí – dozvíte se nakolik jsou vrozené a jak moc se bez nich nejste schopní obejít v každodenních vzájemných mezilidských interakcích (jako je komunikace, nebo spolupráce ...) a dozvíte se toho i spoustu o tom, jaké důsledky vyplývají z toho, když se dostanete do interakce s osobou trpící deficitem této schopnosti.“... celý text
— alef

Přejít na knížky autora