Dva bratři přehled

12.11.2019

Prostředí vzdálené, odlišné, plné exotických vůní, pralesa, ryb a vodních cest, a přesto tak stejné v příběhu, kde nehraje hlavní roli místo, ale spletité lidské osudy. Zřejmě již v děloze dochází k boji mezi dvěma jedinci, bratry Yaqubem a Omarem, v důsledku čeho se jeden z nich narodí slabší, neduživý, přímo si říkající o více lásky, více péče, více pozornosti a na druhé straně jako do sebe zapadající ozubená kolečka matka schopná odezvy. Odezvy tak silné a destruktivní, že je zničující nejenom pro oba syny, ale pro celou rodinu. Ani hluboká bolest, žít s vědomím, že to, co pro rodiče má být smyslem života, se stalo zdrojem největšího zklamání, nepřivedla Zanu k rozklíčování své role matky. Smutný příběh.

27.09.2017

Když srovnám Bratry se Saramágem, kterej mi s Kainem vytřel mozek levou zadní, Milton Hatoum a jeho převyprávění Kaina a Ábela pokulhává úplně všude - a to knihy ani nemají nohy!!!

Hatoum totiž valí stejně jako v Sirotcích ráje valby všude možně okolo, ale co je jednou fajn, podruhý už začně otravovat. Hlavně, když je toho ještě víc než poprvý. Na stejným principu funguje de facto i kadění, že ano.

Bráchové jsou fajn, to zase že ne, ale vlastně jen když Hatoum sleduje jejich linku. Jenže to on ne, to pořád musí být kapitoly o tom, jak jejich taťka potkal mamku, jak se támhle někdo pohádal támhle s někým a tak dále pana krále. Někdy to psychologii postav prospívá, někdy je to vyloženě jen balast, jako v tomto případě. V Smrtonosný pasti taky řešíme, jak Bruce Willis zabije všechny ty němčoury s kulometama, a nikoho nezajímá, jak se mu letělo do Los Angeles a jestli jel z letiště do mrakodrapu autobusem nebo taxi. O tom už je přeci Smrtonosná past 2.

Hatoum píše hezky a umí vykouzlit kouzelnou větu, ale po dvou knihách se nemůžu zbavit dojmu, že je to fušér zakletý ve svém dospívání, pořád dokola popisující Amazonku, chudobu a pět archetypů, který vymodeloval podle svých sousedů.