Dvanáct povídek o poutnících přehled
Gabriel García Márquez
https://www.databazeknih.cz/img/books/21_/211370/bmid_dvanact-povidek-o-poutnicich-NO8-211370.jpg
4
218
218
Blanka Stárková charakterizuje v doslovu povídkovou sbírku následovně: Co tyto povídky spojuje, jsou (ty tak těžko postižitelné) kvality Márquezova vypravěčství. Stavba, promyšlený rytmus věty, který nemívá o slabiku méně nebo více, paralelní děje, z nichž jeden záludně probíhá druhému příběhu za zády, návnada vždy a vždy dopředu nastražovaná čtenáři, aby chtěl-musel s autorem běžet dál... A tak se možná příliš nezmýlíme v domněnce, že víc než jeden čtenář bude číst tyto povídky, aniž by potřeboval jejich pointu, jejich rozluštění či hledal jejich přesah, a vstoupí prostě do textu, aby se jím nechal nést, a vždycky znovu z něj vystoupil s touž beznadějnou otázkou: Jak to ten člověk k ďasu dělá?... celý text
Literatura světová Povídky
Vydáno: 1996 , Hynek (Alois Hynek)Originální název:
Doce cuentos peregrinos, 1992
více info...
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Dvanáct povídek o poutnících. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (32)
Jako u každé povídkové knihy jsou některé povídky průměrné, jiné skvělé (ještě jsem nečetl žádnou takovou knihu, kde by se mi líbily všechny příběhy). Ve výsledku jde ale o působivou knihu, k některým povídkám se mám v plánu vrátit v budoucnu, jelikož si nejsem jistý, jestli mi něco neuniklo.
Každý příběh pojednává o něčem jiném, každopádně je spojuje mystično, časté jsou také otázky mortality, lásky, náboženství či okultismu, ale i komentování tehdejší politické situace. Většina příběhů se také odehrává v exotických lokalitách.
G. G. Márquez je působivý autor, který píše velmi evokativně. Během čtení povídek jsem si všiml, že velmi zajímavě pracuje s napětím - ve chvíli, kdy si čtenář myslí, že "se nic neděje", právě čte stěžejní část příběhu. Také mě vždycky překvapilo, že autor na jedné stránce popisuje nádhernou mořskou scenérii a jen o odstavec níže tam vtiskne nějakou brutalitu.
Nejvíce mě zaujaly povídky: María dos Prazeres, Tramontana, Šťastné léto paní Forbesové a Světlo je jako voda (v této povídce jsem žasl nad tím, kolik toho autor dokázal vepsat do tak krátkého prostoru).
Za sebe doporučuju - podle mě jde o skvělé dílo, pokud někdo chce začít číst tohoto autora.
Další letošní návrat k dílu kolumbijského spisovatele Gabriela Garcíi Márqueze (1927–2014), nositele Nobelovy ceny za literaturu (1982), jednoho z mých nejoblíbenějších autorů. Vedle románů, novel, scénářů a reportáží psal GGM i povídky, sbírka Dvanáct povídek o poutnících (1992) u nás poprvé vyšla v roce 1996 a tehdy jsem ji četl poprvé. Teď jsem se k ní vrátil. Pamatoval jsem si, že se mi kniha velmi líbila a dvě povídky mi docela utkvěly v paměti – nyní se mi potvrdilo, že jsou ty povídky pořád moc pěkné a zvláště ty dvě, na které jsem si pamatoval, prostě úžasné, ale taky z nich má čtenář díky až kafkovskému ději úzkostný pocit...
Jak napovídá název, postavy z povídek jsou na cestách, na pouti, v cizích městech, jako třeba latinskoamerický prezident v exilu na léčení v Ženevě, pasažér se "spící krasavicí" v letadle, bývalá prostitutka už léta žijící v Barceloně, kde chodí na svůj již zakoupený hrob, žena z Latinské Ameriky přijíždějící do Itálie, kde touží vidět na vlastní oči papeže atd.
Překrásná povídka Přišla jsem si jen zatelefonovat vypráví o ženě, které se na cestě za manželem porouchá auto a ona se vinou nedorozumění ocitne v nemocnici pro duševně choré v bývalém klášteře, kam si přišla jen zatelefonovat manželovi... Neméně úžasná poslední povídka Stopa tvé krve ve sněhu je příběhem novomanželů na svatební cestě z Madridu do Paříže, která se pro ženicha stane až kafkovskou noční můrou a bludištěm, zatímco jeho manželka leží v nemocnici... Návrat k Márquezovým povídkám jsem si užil a jsem za něj/za ně moc rád.
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Dvanáct povídek o poutnících v seznamech
| v Právě čtených | 4x |
| v Přečtených | 327x |
| ve Čtenářské výzvě | 25x |
| v Doporučených | 18x |
| v Mé knihovně | 138x |
| v Chystám se číst | 64x |
| v Chci si koupit | 16x |
| v dalších seznamech | 6x |
(tato data se aktualizují 1x za hodinu.)
Část díla
 |
Letadlo se spící krasavicí 1982 |
|
María dos Prazeres 1979 |
|
Přišla jsem si zatelefonovat 1978 |
|
Pronajímám své sny 1978 |
 |
Sedmnáct otrávených Angličanů 1980 |
Autorovy další knížky
| 2006 | Sto roků samoty |
| 2008 | Láska za časů cholery |
| 2005 | Kronika ohlášené smrti |
| 1997 | O lásce a jiných běsech |
| 2005 | Na paměť mým smutným courám |
Svět, v němž si lze pronajímat sny, potkávat mrtvé či utonout ve světle. V němž život má magickou příchuť, voní růžemi či hnilobou, nutnost si zatelefonovat vychýlí celý běh skutečnosti, stará María potká svůj osud, sedmnáct Angličanů vyhlíží jako jeden a sníh padá beze stop krve... Věřím tomu, že dát dohromady tyhle povídky bylo obtížné. Výsledek stojí za to - a vybízí k návratu.