Eseje přehled
Michel de Montaigne
Montaignove eseje patria medzi to najlepšie, čo francúzska literatúra dala svetu. Aj napriek takmer piatim storočiam od čias, kedy vznikali, môžeme sledovať, že človek sa antropologicky zmenil len veľmi málo. Myšlienky a rozjímania o základných otázkach života a smrti, šťastia a lásky, kresťanstva a viery a ich prežívanie vo vnútri človeka sa takmer nezmenili. Montaigne je mysliteľ, ktorý sa vo svojich úvahách zaoberá predovšetkým sám sebou, poznaním človeka a ľudského údelu. Jeho najvýznamnejšie dielo Eseje malo obrovský vplyv nielen na jeho súčasníkov, ale svojím ideovým nábojom zásadným spôsobom pripravilo duchovné podhubie pre osvietenské myslenie v 18. storočí.... celý text
Literatura světová Fejetony, eseje
Vydáno: 1995 , Vydavateľstvo Spolku slovenských spisovateľov (VSSS)Originální název:
Les essais, 1580
více info...
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Eseje. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (9)
Více než rok jsem strávil s touto knihou a velmi jsem si ji oblíbil. Ironie, jejíž hrot je často zaměřen vůči samotnému autorovi, je kouzelná. Myšlenky jsou inspirativní. Velmi podnětné je zamyšlení nad tím, jak žít, dále pojednání o vědění a vzdělávání. Jako křesťana mě zaujala charakteristika víry, která uráží Boha. A taky je pozoruhodné zamyšlení nad tím, jak nebezpečná je proměna politického uspořádání v zemi. Všechno je to současné a dodnes inspirující. O těžkostech s četbou nemá smysl mluvit, přičítám je na vrub sobě.
Starší a novější eseje mezi nimiž jsou názorové rozpory, jako je rozporuplný život. Pěkná je esej "Apologie.."
Souboj stoicismu a hedonismu
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Eseje v seznamech
| v Právě čtených | 4x |
| v Přečtených | 64x |
| v Doporučených | 4x |
| v Knihotéce | 37x |
| v Chystám se číst | 72x |
| v Chci si koupit | 21x |
| v dalších seznamech | 7x |
Štítky knihy
eseje křesťanství 16. století francouzská literatura filozofie výchovy filozofická antropologie filozofie a náboženstvíAutorovy další knížky
| 1995 |  Eseje |
| 1886 |  Zásady vychovatelské |
Pokrokový to muž! Lidské problémy jsou stále stejné, stále nás trápí věci podobné, dokonce i ten přístup k nim je podivně stejný... Akorát, že dnes je takových, kteří rozebírají lidské problémy, osobnost, bolístky a naděje, plno a více než plno... Tady tenhle pán byl jedním z mála, a ještě ve své době, a to ho pro mě dělá tak moc zajímavým... Unešena moudry z knihy, o pár se tu podělím, ať už jsou pána M., nebo antických mudrců...
Život, to je chtít i nechtít stále totéž.
Největší věc na světě je umět náležet sám sobě.
Lidi zkažené musíš bud napodobit nebo je nenávidět – obojí je nebezpečné.
Kdekoli duše uvázne, uvázne celá – trampoty rodiny jsou stejně dotěrné jako trampoty správy státu.
Schopnost těšit se z životních rozkoší je třeba hájit zuby nehty.
Světu se můžeš šlechetně propůjčit, abys splnil svou lidskou povinnost, darovat se mu však k použití a zneužití, nikdy !
Štěstí člověka záleží v tom, aby svůj život organizoval a vedl podle své přirozenosti, to ale vyžaduje, aby se poznal a přijmul, aby vyslovil souhlas se svou povahou, světly i stíny – nechť se sám sobě zalíbí, jedině to ho může zachránit, aby nepřijal pošetilou ideu uskutečnit v sobě dokonalost šitou na cizí míru.
Klobouček!