Faraónův písař přehled
Alexej Pludek
Alexej Pludek tentokrát sáhl po historické látce a po důkladném studiu dějin starého Egypta nám svou knihou otevírá pohled do závratné propasti času, kdy žily, trpěly, bojovaly o pravdu, právo, čest a spravedlnost postavy této knihy v čele se šlechticem a veleknězem Anim, písařem faraóna Amenhotepa IV. (1377-1357 před. n. l.), za jehož vlády procházela egyptská říše složitým společenským a náboženským přerodem, který vyvolával pletichaření.... celý text
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Faraónův písař. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (15)
V prvé řadě je třeba ocenit autorovu důkladnou přípravu a studium reálií. To je v knize strašně znát, musela to být obrovská práce a je třeba vyzdvihnout autorovu zodpovědnost v tomto směru. I když se v té obrovské snaze o věrnost a autenticitu nevyvaruje několika anachronismů, a to i v přímých řečích či vnitřních monolozích postav (středověká pavéza, moderní egyptologické pojmy Stará a Střední říše a koneckonců i Asie, což je označení pocházející až od Řeků).
Další drobnost, která mi ale zásadně vadila - jméno hlavní postavy Ani shodné s českou spojkou/částicí ani. Jakmile jím začínala věta, až po pár slovech jsem se zorientoval. Zbytečně rušivé, copak nešlo jméno trochu pozměnit (Ahni, Anu, Ane)...
A tím se dostávám k tomu hlavnímu. Nedobře, těžko se to čte. Strašně moc popisů a líčení, ale atmosféru se jaksi nedaří úplně vykouzlit. Kdesi jsem četl, že je Pludek mistrem dialogů - nu, zde je jich pomálu, nijak neposouvají děj. Ten je sám o sobě poněkud těžkopádný, někdy je zbytečně rozvláčný, jindy zase skáče zběsile dopředu. Postavy jsou značně ploché, jejich psychologie a motivace málo propracované.
Nu, jsem rád, že jsem to dočetl, ale byla to dřina, ne zábava. Asi si zase (snad už pošesté) přečtu Waltariho Sinuheta, abych si zlepšil chuť. Toho bych zájemcům o román ze starého Egypta doporučil jednoznačně, Faraonova písaře spíše ne.
Jako o statní i já knihu chtíc nechtíc musela srovnávat s Waltariho knihou. A toto srovnání pro písaře nedopadlo dobře. Kniha se vleče a já se modlím, aby byl konec.
Související novinky (1)
Knižní novinky (4. týden)
17.01.2020
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Faraónův písař v seznamech
v Právě čtených | 2x |
v Přečtených | 108x |
ve Čtenářské výzvě | 3x |
v Doporučených | 4x |
v Knihotéce | 169x |
v Chystám se číst | 50x |
v Chci si koupit | 6x |
v dalších seznamech | 5x |
Štítky knihy
Egypt starověký Egypt historické romány
Autorovy další knížky
1986 | Faraonův písař |
1981 | Nepřítel z Atlantidy |
1983 | Pověsti dávných časů |
1979 | Rádce velkých rádžů |
1979 | Český král Karel |
(SPOILER) Čteno po Rádci velkých rádžů a Nepříteli z Atlantidy, se kterými budu srovnávat. Nečetl jsem Waltariho, ale jednou to snad napravím. Kniha je obdobná jako Rádce i Nepřítel, příběh je vlastně obměnou. Dobrý hlavní hrdina uprostřed nekonečných intrik na panovnickém dvoře + značné ohrožení země od nepřátel vnitřních i vnějších + soukromé problémy atd.
Hodnocení uděluji takové střední, něco dobrého, nějaké nedostatky. Souhlasím v řadě bodů s MilanBrabec.
Přemýšlím nad poselstvím a morálním vyzněním celého příběhu. Faraon a jeho blízcí (včetně hlavního hrdiny) více či méně prosazují nový a netypický kult boha slunce Atona. Lidé se k tomu staví rezervovaně, ale prosazování je stále důraznější a bezohlednější. Měla investovaná energie smysl? Zlepšila skutečně život lidí nebo aspoň fungování země? Vše končí krvavým spiknutím Aje a restaurací poměrů.