Fata Morgana přehled

05.04.2021

Ohó. jednoduché, přímočaré, realistické, strohé. Ale neskutečně silné. Měl.li bych z toho extrahovat nějakou myšlenku, zněla by: "Vše, co z člověka vzejde, člověk zničí." Protože tohle je nejsilnější myšlenka, který mi po přečtení Faty Morgany rezonovala v hlavě Společně se vztekem, otřesením a nevěřícností. Ta kniha je svým způsobem prorocká, mnohovýznamová a mnohé odhalující. Snad je i div, že u nás ve své době vůbec vyšla. Přičíst se to dá snad jen omámení a oslepení zápalem... Bylo by neuvěřitelně jednoduché (ale stejně tak chybné), její vyznění, obsažnost a hlavní zaměření, vztahovat jen na určitou část lidí, částečně jistých postav z románu, na nositele určitých myšlenek (jak by kniha mohla na první pohled implikovat, či jak by si mohli nositelé "protipolných" myšlenek abstrahovat. Opravdu jednoduché a a chybné. Obzvláště závěr knihy je neuvěřitelně silný, ve svém důrazu až drsný. Je literárním zpracováním něčeho, čeho se u lidí (člověka jako takového) nejvíce bojím, co mi nahání strach. A je silným palivem mému misantropismu. Jejich vlastní, člověčí, povaha. Cosi, co je obrovskou, a zdá se, že nepřekonatelnou překážkou v cestě k pozitivnímu a dobrému. Naneštěstí je to člověk sám. Jeho vnitřní slabost a zbabělost. A závěr FATA MORGANA to zpracovává naprosto strhujícím, až vnitřně nepříjemným a smutným způsobem. Už dlouho jsem se takhle u knihy necítil, už dlouho ve mě kniha nevyvolala takové pocity, takový stav, už dlouho mě kniha tak nepřekvapila. Něco takového jsem od ní opravdu nečekal.