Fatima: Neberte mi moje dítě přehled
Fatima Mirembe , Jutta Oster
Fatima se narodila v Ugandě a do osmi let jí domov připadal jako ráj na zemi. Pak se její svět náhle otřásl v základech a vrhl ji do života plného strachu, bezpráví, násilí a nenávisti. Dívka velmi rychle ztratila naprosto všechno - rodiče, sourozence i domov. Prošla zotročením, nevlastní matka ji téměř upálila, proti její vůli ji provdali, znásilnili a když otěhotněla, padla do rukou brutální soldatesky...... celý text
Literatura světová Romány Biografie a memoáry
Vydáno: 2007 , AlpressOriginální název:
Fatima. Nehmt mir alles, aber nicht mein Kind, 2005
více info...
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Fatima: Neberte mi moje dítě. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (11)
Jedna z knih, které si domů z knihovny přinesla moje matka – a já, tenkrát třináctiletá, jsem si je přečetla s ní. To proto, že jsem se tehdy zajímala o Afriku a chtěla jsem napsat recenzi o jakémkoliv titulu s africkým námětem.
Podle tehdejších zápisků mi přišla jako „poutavá, dramatická četba pro silné žaludky". Je hrozné, čím si děti a ženy v Africe musejí procházet, ať už v černošské animistické, nebo v arabské muslimské společnosti. Fakt, že (spoiler!) Fatima emigrovala do Evropy, ba dokonce že se vdala za Němce (a ještě si stěžuje na podnebí), mě ale rozčiluje dodnes.
Pokud nechceme, aby se podobné věci děly u nás, je to o důvod víc, proč imigraci těchto národů na nižším stupni vývoje a s jiným systémem hodnot zastavit. Kniha mě v tom zpětně utvrdila.
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Fatima: Neberte mi moje dítě v seznamech
v Právě čtených | 1x |
v Přečtených | 87x |
ve Čtenářské výzvě | 4x |
v Doporučených | 4x |
v Knihotéce | 12x |
v Chystám se číst | 42x |
v Chci si koupit | 13x |
v dalších seznamech | 2x |
Štítky knihy
Uganda muslimské ženy dětské nevěsty společnost a politika přistěhovalci, imigranti podle skutečných událostí
Byla to opravdu zajímavá kniha o životě v Africe. Jak tam ženy nemají veskrze žádná práva a dokonale patří svému muži a ten si s nimi může nakládat dle svého uvážení. Systém zrovna tak. Je to čtení smutné, i když příběh spěje k dobrému konci. A to neprozrazuji nic nového. Pochopíte již v předmluvě. Nicméně slohová stránka mi přišla taková umělá, nedozralá. Možná to tak bylo schválně, aby byl znát ten civilizační propad ve spojení s kulturou, kde si opravdu ženy nemohou být ničím jisté. Vzdělání minimální, práva žádná. Pocit naplnění, láska a spokojenost jsou možná slova, která tam ani neznají. Je to smutné.