Fenomén Bauhaus přehled
Markéta Svobodová , Miroslav Zelinský , Jiří Kuděla
Tři renomovaní čeští autoři se v knize, jejímž prvotním impulzem bylo sté výročí založení Bauhausu, vypořádávají s fenoménem této německé moderní umělecké a průmyslové školy každý po svém a z různých perspektiv. Populárnější formou se snaží přiblížit veřejnosti, studentům a pedagogům její příběh, a to nejen prostřednictvím hlavních protagonistů Bauhausu, ale také skrze prostředí české meziválečné avantgardy, která s touto školou udržovala intenzivní kontakt. Přijměte pozvání k poutavému čtení doprovázenému nejen dobovými obrazovými materiály, fotografiemi a reprodukcemi, ale také ilustracemi od architekta Davida Vávry a komiksem, mapujícím události kolem Bauhausu.... celý text
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Fenomén Bauhaus. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (2)
Nedokázal jsem se do knihy začíst, a po prodloužení termínu jsem ji raději vrátil do knihovny. Vzhledově zajímavá, obsahově už tak moc ne.
Související novinky (1)
Knižní novinky (43. týden)
20.10.2019
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Fenomén Bauhaus v seznamech
v Právě čtených | 1x |
v Přečtených | 9x |
ve Čtenářské výzvě | 2x |
v Knihotéce | 3x |
v Chystám se číst | 9x |
v Chci si koupit | 3x |
v dalších seznamech | 1x |
Velmi pěkná knížka přibližující fenomén Bauhausu od počátku až do koncem, resp. mapující (byť výběrově) i žáky této školy, kteří se po jejím zániku rozprchli do světa a kde co zanechali. Oceňuji, že kromě "příběhu" školy a proměn estetického smýšlení se text zaměřuje také na pedagogická specifika, která vlastně tehdy neměla obdobu a dodnes je málokde nalezneme. Velmi vhodné jsou kapitolky-medailonky o jednotlivých učitelích. Za největší klad lze podle mne označit zaměření značné části knihy na vztah Bauhausu s Českoslovenkem (nebo spíše naopak), velmi mě překvapilo, jak třeba Karel Teige byl se školou v častém kontaktu, velmi zajímavost postavou byl Zdeněk Rossmann a vůbec celá ta skupina kolem Školy uměleckých řemesel v Bratislavě a Školy uměleckých řemesel v Brně. Celému této kontaktu paradoxně prospěl odchod druhého ředitele Hannese Meyera do SSSR, kde se řada levicových intelektuálů z Československa s ním také mohla potkat (např. B. Václavek). Kapitolka o vztahu Bauhausu a československé fotografie je také objevná, protože přibližuje méně známé fotografy a fotografky, které tam buď studovali/y a nebo se prostě jen inspirovali.
Není to převratná historická studie, je to popularizační text, který se snaží postihnout fenomén Bauhaus v kostce a navíc ve vazbě na Československo. Jako výtku bych měl malé písmo, které dělá knihu nepřehlednou, odstavce a grafická práce s textem někdy nedávají vnitřní logiku - na druhou stranu je kniha moc pěkně ilustrována a zalomena s takovou bauhausovskou grácií. A pak že tři autoři se mohli lépe dohodnout, co v kterém textu bude, myslím, že se zbytečně překrývají. Jinak jako první ochutnávka Bauhausu, než se člověk rozjede do Výmaru nebo do Desavy, je kniha dobrým předkrmem.