Ferdydurke přehled
Witold Gombrowicz
Moderní, černohumorná a bytostně ironická klasika od autora, jehož Milan Kundera považuje za velikána literatury dvacátého století. Ferdydurke je třicátník, který se pod dohledem šíleného doktora filozofie Pimka mění v puberťáka, který musí znovu projít všemi strázněmi dospívání, aby si potvrdil, že život je jednou dlouhou sérií všelijakých ponížení a trapných situací. Witold Gombrowicz se sepsáním tohoto románu, v němž se vysmál všem formám přetvářky, přiřadil k takovým osobnostem světového románu, jako byli Franz Kafka, Robert Musil, Samuel Beckett nebo Hermann Broch.... celý text
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Ferdydurke. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (16)
Čítať túto knihu je ako vojsť do hlavy niekoho s obsedantno-kompulzívnou poruchou. Na nepretržité umývanie rúk má ten človek logické, nepriestrelné dôvody. Hlavný hrdina podobne pozoruje a hodnotí chovanie okolia, či sedí do takej alebo onakej formy (mladej modernej alebo obstarožnej klasickej). Nutkavé porovnávanie, stále vzťahovanie, perfekcionistické hodnotenie či je forma správna a bystré odhaľovanie každého jej narušenia... Všetko to vyzerá veľmi logicky, racionálne, ale vlastne je celé mimo, je bláznivé. V istom zmysle fascinujúce čítanie.
-----------
Citát:
"Kdyby mě tady potmě na chodbě někdo přistihl, jakpak bych vysvětloval, co tu dělám? Jakými cestami dospívá člověk ke klikatým a nenormálním cestičkám? Normálnost je provazochodcem nad propastí nenormálnosti. Co utajeného bláznovství obsahuje docela obyčejný pořádek – sám nevíš, kdy a jak tě běh událostí přivede k únosu čeledína a útěku do polí."
Ferdydurke je neskutečně absurdní dílko, kde musí práci s jazykem ocenit snad každý. Školské prostředí je zde opravdu groteskní a opakování jednotlivých slov nebo frází je zvládnuto skvěle. Gombrowicz se zde nebojí kopnout si do mladých a nevyzrálých lidí, ale dojde i na ty starší, kteří taktéž nebyli schopni dospět. Absurdita zde čiší pomalu z každé stránky a já se při čtení dobře bavil. Puť puť puť.
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Ferdydurke v seznamech
v Právě čtených | 1x |
v Přečtených | 114x |
ve Čtenářské výzvě | 3x |
v Doporučených | 5x |
v Knihotéce | 47x |
v Chystám se číst | 74x |
v Chci si koupit | 16x |
v dalších seznamech | 3x |
Štítky knihy
zfilmováno polská literatura středoevropská literatura
Autorovy další knížky
1997 | Ferdydurke |
2007 | Kosmos |
1997 | Pornografie |
2009 | Posedlí |
1994 | Deník I. (1953–1956) |
Zadnička, lýtko, držka, ksicht, čeledín, gymnazistka, analytik a syntetik, tetičky, a především forma, forma jež vládne všemu. Gombrowicz ve své prvotině rozhodně nenechává čtenáře chladným, vede ho po stezkách bizarnosti, jazykové vytříbenosti i humoru. Vede od jedné scény ke druhé, sem a tam proležené reflexí samotného psaní, totiž co je to ten styl, a jak ten styl, tj. forma, je všudypřítomný, dokonce i popřením formy se dostává do určité formy. Formy, jež se snaží popřít všechny ostatní formy, jež se snaží popřít, zakázat, prostě útect od sebe sama, což vlastně nejde. Forma se stává celoživotním tématem Gombrowiczova psaní, Ferdydurke ukazuje mladého nadaného autora, jež svým způsobem umí rozvířit vody literárního moře. A že to jsou někdy skutečně strhující vlny, spláchnou vás, vyplivnou a vy pak ani nevíte, kde jste to předtím stáli, co se vlastně vše událo, ale víte, že vám někdo dal řádně přes držku.
"Vzpomínky! Prokletím lidstva je, že naše existence na tomto světě nesnáší žádnou určitou a stálou hierarchii, nýbrž že všechno ustavičně plyne, teče, pohybuje se, každý musí být vnímán a ohodnocen každým. Představa, že jsme zaostalí, omezení a tupí, je stejně důležitá jako představa, že jsme bystří, osvícení a jemní. Neboť člověk je hluboce závislý na svém odrazu v duši druhého člověka, i kdyby to byla duše kreténa." (s. 11)
"Je nádherné, že jen lidé, které krása do rozpaků nepřivádí, mají přístup k určitému psychickému obsahu lidstva." (s. 159)
"Byl zlostný tou zlostí, v níž se krčí starost o osud, zlostí nejintimnějších lidských věcí." (s. 223)