Filosofie svobody přehled
Nikolaj Alexandrovič Berďajev
Popis knihy zde zatím bohužel není...
Literatura naučná Filozofie
Vydáno: 2000 , VotobiaOriginální název:
Filosofija svobod, 1911
více info...
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Filosofie svobody. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (2)
Veľmi komplikovane a popretkavane rôznymi paradoxmi.FIlozofiu slobody som pochopila asi ako filozofiu čistej viery.Viery, ktorá v ľudskom srdci nevznikne po zázraku(človek nepotrebuje spúšťač viery,proste verí ).Viera v boha,ktorého existencia sa nedá dokázať,pretože ten boh je v nás a my ho musíme nájsť niekde v sebe.Berdajev v podstate odsudzuje svätcov alebo náboženských pokrytcov,ktorí za svoju vieru v boha chcú od boha dôkaz alebo protisluzbu.Taktiez odsudzuje ked mudrc alebo svätec vyjadruje svoje myšlienky alebo ich vkladá na papier.Berdajev tvrdí,že pravý mystik svoje mystické bytie len ,, prežíva". Veľký priestor venuje kritike gnozeologizmu,kriticizmu a racionalizmu.Uznava rozum, ale ma inú predstavu poznania ako tieto filizoficke smery.Jeho filozofia je naozaj veľmi zložitá a budem sa musieť k nej este vrátiť, lebo aj tak nemám pocit,že by som ho úplne pochopila.
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Filosofie svobody v seznamech
v Přečtených | 7x |
v Knihotéce | 5x |
v Chystám se číst | 4x |
v Chci si koupit | 2x |
v dalších seznamech | 1x |
Autorovy další knížky
2000 | Velký inkvizitor |
2012 | Prameny a smysl ruského komunismu |
1995 | Smysl dějin |
2003 | Ruská idea |
1997 | O otroctví a svobodě člověka |
Navázal bych na eviku19. Vycházejme z toho, že se Berďájev považoval za "věřícího volnomyšlenkáře". Proto i jeho myšlenky, na rozdíl od jiných filosofů, naměly úzkotématickou rozpitvanost, i taktéž pro značný tématický záběr jeho děl. Religiozní "zvláštním způsobem" a současně těžko stravitelný pro svoji svobodomyslnost, přičemž "smysl" považoval za podstatný, byl Berďájev právě z těchto důvodů těžko zařaditelný do zavedených filosofických okruhů. Jednotlivé kapitoly Filosofie svobody jsou na jedné straně sympatické pro svoji otevřenost (bez nečitelně zahuštěné filosofickou terminologií), na druhé straně, pro vyjasnění souvislostí není na škodu, si knihu přečíst ještě jednou. Mě zaujala především poslední kapitola Rafinovaná thebaida s podtextem Huysmansovo náboženské drama. Francouzský spisovatel Joris Karl Huysmans prošel ve svém literárním životě několika změnami. Berďájev se věnoval především několika pasážím knihy Lá-bas (Tam dole), v níž autor předkládá mnohé rozporuplnosti v církvi, za níž byl v době prvního vydání odsuzován a na dlouhou dobu literárně dehonestován. Pro ilustraci použiji dvojí citaci. Jsou z dialogu hlavní postavy Durtala s mnichy řádu Johanitů.
První citace je monolog Durtala k johanitům, týkající se nových papežů v době návratu Ježíše v době tzv. očištěné:
Durtal: "Nechápu, proč tu bude papež, když tu bude přítomen Ježíš." Dále: "V den, kdy se ve víru úžasných meteorů Ježíš objeví, je s římským papežstvím konec." A dále: "Připustíme-li, že hanebnost doby je pouze přechodná, nemůže zřejmě počítat s nikým jiným než s nějakým Bohem, aby jí učinil přítrž, poněvadž socialismus a jiné žvásty nevědomých a nenávistných dělníků lidskou přirozenost nezmění a národy nepřetvoří. To je dnes nad lidské síly."
Druhá citace.
Johanita: "V co doufáte, nevěříte-li v Kristův příchod?"
Durtal: "Já nedoufám v nic."
Johanita: "Vy opravdu nevěříte, že v budoucnu dojde k zlepšení?"
Durtal: "Jsem bohužel přesvědčen, že staré nebe bloudí nad vyčerpanou a blábolící zemí."
Těm, kterým není čtenářské zamyšlení cizí, doporučuji přečíst již kvůli mnoha analogismům a srovnáním s jinou mocí v aktuální podobě.