Opeřený drak přehled

26.09.2017

Jsem opravdu velkým fandou světa FORGOTTEN REALMS a všech příběhů s ním spojených. Zbožňuji knihy i hry z tohoto světa a právě proto se mi tohle píše fakt těžko.

Nemám nic proti velmi jednoduchému a přímočarému stylu psaní příběhů, kdy hlavni hrdina jde dopředu aby na konci knihy sejmul zlého padoucha. Nepotřebuji složité a komplikované dějové linky a miliardy postav jako ve Hře o Trůny. Ale co je moc, to je moc.

První dva díly Maztické trilogie docela slibně rozjeli zápletku a příběh, představili nám postavy, které se postupem času zajímavě vyprofilovali a v kterých nyní třímal velký potenciál, jak s uzavřením jejich dějových linek naložit. Skutečně - první dvě knihy položili základ pro nespočet možností, jak zajímavě, poutavě a strhujícím způsobem dovést příběh do konce, spousta možností se úplně sama a nyní už bez práce nabízela, ale - nic z toho se nestalo.

Celá kniha je ve zkratce jen a pouze o tom, že pár skupin "těch hodných" a pár skupin "těch zlých" putují na jedno místo, kde se utkají a rozhodne se, zda vyhraje dobro či zlo. Vůbec nic jiného důležitého se zde nestalo. A tohle Douglas Niles roztáhl do více než tři sta stránek.

Popisy toho, co se zde děje, jsou absolutně odosobněné, asi jako, kdybyste v televizi sledovali velmi přímočarý a nudný šachový zápas dvou amatérů ze základní školy. Takže k figurkám na šachovnici máte asi stejný vztah jako k postavám v této knize. Ty se totiž úplně přestaly vyvíjet, popisy jejich činů, putování a dokonce i jejich bitev jsou psány tak hrozně odtažitě a neosobně, že mě to vůbec nezajímalo. Z milionů možností, jak zamíchat jejich - v prvních knihách - zajímavě naznačenými příběhy, osudy a povahami, nedošlo ani na jednu. Už se zde neřeší jejich vztahy, povahy, osobnosti, charaktery, interakce, osudy a vývoj, změny a překvapivé zvraty toho všeho. Vcelku to na mě působí, jako by to byla jen anonymní jména z telefonního seznamu s výčtem zastávek, kterými prošli.

Ve finále z toho všeho mám pocit, že to Nilese vůbec nebavilo psát a chtěl to mít co nejrychleji za sebou. I finální - totálně neosobní a nedramatická - bitva je fakt nuda jako prase. Celé je to ve stylu "Orci zaůtočili na první pluk, nějaký muž rozpáral nějakého orka, pak kopiníci zaůtočili na trolly, počet mužů jízdy prořídl, orci poslali pro posily, bitva stále pokračovala..." ...jako člověk, kterého to baví, by takhle nudně psát stoprocentně nemohl...

Vážně mě to mrzí, ale tohle je fakt škvár.