Had přehled
Stig Dagerman
Dve novely švédskeho autora: Irena a Nemôžeme spať. Jeho žena bola utečenkyňou z nacistického Nemecka. Oslobodzovací boj v Európe mu bol preto blízky a táto téma tvorí rámec obidvoch noviel. Živý had je symbolom strachu, ktorý sa plazí vnútri človeka zmietaného vojnou.
Literatura světová Romány
Vydáno: 1977 , Slovenský spisovateľOriginální název:
Ormen, 1945
více info...
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Had. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (3)
Dagermana bych doporučil všem. Zdatně se rýpe v lidské temnotě. Této knize bohužel v českém překladu ubližuje nekvalitní editor.
Za trest.. Nudný povídky, kdy za 2. Světový valky švédský vojáci čekaj na invazi Německa. Vlastně nic nedělaj, jen čekaj. Povídky spolu nijak nesouvisej a nejsou nikterak zábavný / zajímavý.
Má to bejt asi strašně psychologický a obsahovat všudypřítomný strach v kasárnách před útokem, kterej přijde, ale nikdo neví kdy a blablabla. Nuda jak mentál. Do toho Stig Dagerman používá obraty typu:
"Chlapec ihned zbystří jako gymnastické mužstvo při zvuku píšťalky."
"Dům ma pompézní terasu, která se k němu hodí asi tak jako cylindr k teriérovi."
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Had v seznamech
v Přečtených | 7x |
ve Čtenářské výzvě | 2x |
v Knihotéce | 8x |
v Chystám se číst | 6x |
v Chci si koupit | 1x |
v dalších seznamech | 2x |
Štítky knihy
partnerské vztahy švédská literatura strach psychologické romány Švédsko partnerské rozchodyAutorovy další knížky
1985 | Popálené dítě |
2013 | Německý podzim |
2010 | Naše potřeba útěchy je neukojitelná |
2012 | Had |
1963 | Starosti se svatbou |
K Dagermanovi som sa dostal vďaka poviedke "Zabiť dieťa" z inej knihy, ktorá mi tam prišla najlepšia a preto som hľadal jeho ďalšie diela a v knižnici mali Hada a Popálené dieťa.
Začal som Hadom a musím povedať, že ma svojím štýlom veľmi zaujal. Síce vyhľadávam skôr vojenskú tématiku z pohľadu obetí, než vojakov, tu sú vojaci a zamestnanci kasárni ako Irena skôr čakateľmi (možno až pešiakmi v mašinérii) na niečo čo neprichádza (vojna) a tak bojujú s každodenným životom, nudou a hlavne strachom.
Hlavne druhá časť "Nemôžeme spať" nám predstavuje skupinu vojakov z jedného baraku, ktorý si počas prvých dní hovoria príbehy, ktoré zažili, aby dokázali zaspať. A potom sledujeme postupne v krátkych kapitolách jednotlivé postavy ako trávia následnú vychádzku, počas ktorej zvádzajú boje so svojimi formami strachu, alebo spomínajú na to, čo opustili. Takže sa nedá povedať, že diela nie sú prepojené (v jednej z poviedok "Nemôžeme spať" sa spomenie nepriamo postava a situácia z prvej časti)
Zrejme vďaka tomu, čo Dagerman v živote zažil je psychológia postáv ovládaných strachom dôkladná, hmatateľná a uveriteľná. O to viac v kontraste s tým, ako krásne, pútavo a umelecky opisuje (v slovenskom preklade) jednoduché veci, ktoré bežne vidíme okolo seba. Fakt nádhera a nečudujem sa, že bol považovaný za veľký talent.