Hadí listiny přehled
Jessica Cornwell
Hadí listiny série
1. díl
Barcelona, léto 2003: Tři ženy někdo rituálně zavraždil. Do kůže jim vyryl podivné symboly a z úst vyřízl jazyk. Inspektor Fabregat si láme hlavu nad iluminovanými dopisy, které mu kdosi zanechává. Je v nich ukryto vrahovo doznání, nebo jen stopy? A zatímco celá Barcelona křepčí ve víru oslav svátku Jana Křtitele, Natalia Hernandezová, herečka a miláček barcelonské veřejnosti, umírá na schodech katedrály. Město žádá spravedlivou odplatu, avšak Fabregat se marně honí za tajemnými symboly, které zdánlivě nevedou nikam. Barcelona, zima 2014 Vědkyně a zlodějka knih Anna Vercová na Mallorce právě objevila prastaré dopisy. Díky nim Fabregat znovu otevře vyšetřování vraždy Natalie Hernandezové. Anna luští tyto šifry, a také každá barcelonská ulička ji vede dál a dál po stopách vraha. Anna je tak blíže nejen k jeho odhalení, ale i k objevu starověkého rukopisu napsaného jazykem čarodějů a alchymistů: k Hadím listinám.... celý text
Literatura světová Detektivky, krimi Romány
Vydáno: 2015 , PlusOriginální název:
The Serpent Papers, 2015
více info...
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Hadí listiny. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (14)
Komplikovaný, sofistikovaný příběh, který nepostrádá rafinovanost, ale za to mu zcela chybí lehkost. Jako prvotina je to jistě velmi ambiciózní počin, který autorka, mnoha zaškobrtnutím navzdory, udržela v rukou. Otázkou je, zda se ten zápas chce sledovat čtenáři.
Mě nejprve zaujal formou, chvílemi mě znepokojil, párkrát hodně zaujal, chvílemi jsem kroutila hlavou, pár uměleckých záměrů mě zůstalo skryto, ale nakonec jsem se bavila. Jenže je tu další pochybnost. Bylo by to tak, kdybych nebyla poměrně soustředěným čtenářem, ba dokonce kdybych si (uznávám, že trochu úchylně) neděla u všech knih poznámky k ději a nevypisovala si postavy? Obávám se, že hodnocení, která jsem četla, říkají nikoliv.
Prvním, co mě zaujalo, byl styl. V ich pasážích mi připomíná obraz malovaný zprostředka, bez kontextu a pozadí, které se pomalu vynořují. Samo o sobě je to matoucí, zejména ve srovnání se zaostřeným vyprávěním vzpomínek. Současný děj se tak rýsuje velmi pomalu, až natolik, že vlastně téměř do konce nemáme moc ponětí, oč jde. O vraždu? O tajemnou knihu? O tajemství za ní? Je to o to komplikovanější, že jednotlivé díly mozaiky dlouho stojí vedle sebe a nezapadají. Dost to zkouší čtenářovu trpělivost.
Naštěstí přijde zlom, pozdě, ale přeci, sice se zdá, že je to úkrok mimo hlavní linii, ale svým účinkem popírá odtažitost prvních kapitol. Čím hlouběji se necháme vtáhnout, tím víc je příběh strhující. S blížím se finále, které slibuje, že bude grandiózní (až dostanete strach, že to nedopadne), je příběh chvílemi dokonce úchvatný.
Překážkou je také odtažitost hlavní hrdinky. Její tajnůstkářství, pocity i některé činy jsou prostě nesympatické.
Finále nezklame, nebo ne úplně. Uzavře detektivní linku, ale ty hlavní otázky, za nimiž se pachtila Anna a my s ní, nakonec snad ani nebyly položeny. Zůstává víc tajemství, než je vůči čtenáři slušné, ale naštěstí bez pachuti zklamání.
Celkově jsem ráda, že jsem tu cestu podnikla, ale nebylo to taková jízda, jakou jsem očekávala a na níž jsem se těšila.
70 %
Přestože umí Jessica Cornwellová používat úsečné a strohé věty, její jinak rozvláčná stylistika mi jednoduše nesedla. Přitom o zajímavé motivy není nouze a hrdinka zpočátku připomíná mou tolik oblíbenou postavu Lucase Corsa z Dumasova klubu. Naneštěstí skutečně jen zpočátku, už po straně padesát ztratil příběh tempo a záhada rituálních vražd, stejně jako původ prapodivného svazku, mě ze židle nějak zvednout nedokázaly. Naopak, přibývající postavy, množení se pseudopříloh a různé dějové odbočky pouze roztříštily už tak vratkou dějovou osu.
Neříkám, že jde vyloženě o špatnou knihu, autorčin značně furiantský přístup k dobrodružnému románu má své svébytné kouzlo. Bohužel se mu ale nedostává základního řemeslného zpracování. Spisovatelka má tendence se opakovaně vracet k domněle uzavřeným událostem, takže ve mně neustále rostl pocit, že se zápletka nikam nehýbe. Jindy zase paradoxně poskočila kupředu tak moc, že jsem měl problém pobrat souvislosti. Výsledek? Netuším, samou nudou jsem usnul.
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Hadí listiny v seznamech
v Přečtených | 52x |
ve Čtenářské výzvě | 5x |
v Doporučených | 1x |
v Mé knihovně | 20x |
v Chystám se číst | 27x |
v Chci si koupit | 3x |
Zajímavý námět, který se po slibném začátku podařilo autorce proměnit v chaotický, nepřehledný a nudný příběh. Nic, co by mě zaujalo nebo k čemu bych se někdy vrátil.