Nové komentáře u knih Jessica Cornwell
Hadí listiny
„Zajímavý námět, který se po slibném začátku podařilo autorce proměnit v chaotický, nepřehledný a nudný příběh. Nic, co by mě zaujalo nebo k čemu bych se někdy vrátil.“... celý text
— jprst
Hadí listiny
„Komplikovaný, sofistikovaný příběh, který nepostrádá rafinovanost, ale za to mu zcela chybí lehkost. Jako prvotina je to jistě velmi ambiciózní počin, který autorka, mnoha zaškobrtnutím navzdory, udržela v rukou. Otázkou je, zda se ten zápas chce sledovat čtenáři.
Mě nejprve zaujal formou, chvílemi mě znepokojil, párkrát hodně zaujal, chvílemi jsem kroutila hlavou, pár uměleckých záměrů mě zůstalo skryto, ale nakonec jsem se bavila. Jenže je tu další pochybnost. Bylo by to tak, kdybych nebyla poměrně soustředěným čtenářem, ba dokonce kdybych si (uznávám, že trochu úchylně) neděla u všech knih poznámky k ději a nevypisovala si postavy? Obávám se, že hodnocení, která jsem četla, říkají nikoliv.
Prvním, co mě zaujalo, byl styl. V ich pasážích mi připomíná obraz malovaný zprostředka, bez kontextu a pozadí, které se pomalu vynořují. Samo o sobě je to matoucí, zejména ve srovnání se zaostřeným vyprávěním vzpomínek. Současný děj se tak rýsuje velmi pomalu, až natolik, že vlastně téměř do konce nemáme moc ponětí, oč jde. O vraždu? O tajemnou knihu? O tajemství za ní? Je to o to komplikovanější, že jednotlivé díly mozaiky dlouho stojí vedle sebe a nezapadají. Dost to zkouší čtenářovu trpělivost.
Naštěstí přijde zlom, pozdě, ale přeci, sice se zdá, že je to úkrok mimo hlavní linii, ale svým účinkem popírá odtažitost prvních kapitol. Čím hlouběji se necháme vtáhnout, tím víc je příběh strhující. S blížím se finále, které slibuje, že bude grandiózní (až dostanete strach, že to nedopadne), je příběh chvílemi dokonce úchvatný.
Překážkou je také odtažitost hlavní hrdinky. Její tajnůstkářství, pocity i některé činy jsou prostě nesympatické.
Finále nezklame, nebo ne úplně. Uzavře detektivní linku, ale ty hlavní otázky, za nimiž se pachtila Anna a my s ní, nakonec snad ani nebyly položeny. Zůstává víc tajemství, než je vůči čtenáři slušné, ale naštěstí bez pachuti zklamání.
Celkově jsem ráda, že jsem tu cestu podnikla, ale nebylo to taková jízda, jakou jsem očekávala a na níž jsem se těšila.
70 %“... celý text
— Majdule
Hadí listiny
„Přestože umí Jessica Cornwellová používat úsečné a strohé věty, její jinak rozvláčná stylistika mi jednoduše nesedla. Přitom o zajímavé motivy není nouze a hrdinka zpočátku připomíná mou tolik oblíbenou postavu Lucase Corsa z Dumasova klubu. Naneštěstí skutečně jen zpočátku, už po straně padesát ztratil příběh tempo a záhada rituálních vražd, stejně jako původ prapodivného svazku, mě ze židle nějak zvednout nedokázaly. Naopak, přibývající postavy, množení se pseudopříloh a různé dějové odbočky pouze roztříštily už tak vratkou dějovou osu.
Neříkám, že jde vyloženě o špatnou knihu, autorčin značně furiantský přístup k dobrodružnému románu má své svébytné kouzlo. Bohužel se mu ale nedostává základního řemeslného zpracování. Spisovatelka má tendence se opakovaně vracet k domněle uzavřeným událostem, takže ve mně neustále rostl pocit, že se zápletka nikam nehýbe. Jindy zase paradoxně poskočila kupředu tak moc, že jsem měl problém pobrat souvislosti. Výsledek? Netuším, samou nudou jsem usnul.“... celý text
— trudoš
Hadí listiny
„Knížka na mě mávala z poličky v knihovně. Obal vypadal dobře, název taky zaujal a poznámka na obalu o kladném hodnocení knihy mě přesvědčila. Bohužel ale to byla asi tak jediná pozitiva, která jsem na knize našla. Děj byl zamotaný, neubíhal plynule, ztrácela jsem se. Jak již někdo zmiňoval, nepochopila jsem, o co hlavní hrdince šlo, v podstatě ani co našla za listiny a proč byly tak důležité. Některé pasáže knihy mi přišly zbytečné. Nerada hodnotím knihy špatně, ale tahle se mi opravdu nelíbila..“... celý text
— Nestorkea
Hadie listiny
„Hadie listiny sú jedným veľkým paradoxom. Zaujímavé sú preto, že sa snažia priblížiť klasickej detektívke. Chcú to urobiť tak, aby sa odlíšili od jej monotónnej schémy, ako to pred časom urobila napríklad Maureen Jenningsová. Zároveň sa snažia šokovať mystickou zápletkou a nadprirodzeným prvkom v duchu Guillerma del Tora alebo Brama Stokera. Sú nasiaknuté zaujímavými informáciami, faktografickými pasážami, znepokojivými úryvkami a vôňou prastarých kníh. Ich knižná úprava však pohorela na plnej čiare. Autorka nezvládla svoj prvý debut. Násilne chcela byť iná a stoj čo stoj zaznamenať každý jeden detail, a to bez ohľadu na dĺžku knihy, čím si zbytočne uškodila. Môžete vynaložiť veľa úsilia na to, aby ste sa jej dielom prelúskali. I tak sa pravidelne vyskytnú situácie, kedy to s príbehom vzdáte a tú či onú pasáž preskočíte. A toto vaše rozhodnutie vám prekvapivo neuškodí, pretože vynechané veci nie sú a ani nikdy nebudú pre dej dôležité. Ich vynechaním sa o nič neukrátite, len si prakticky skrátite svoje trápenie.
Kniha Jessicy Cornwellovej tak trochu predstavuje telenovelu. Prvý diel vás pohltí, ten zvyšok je bezvýznamný, koniec neprekvapí, ale výstižne vysvetlí všetko, čo sa medzi začiatkom a koncom udialo. Ak máte chuť ponoriť sa do emočne vyprahnutého sveta upotenej Barcelony, nebudeme vám v tom brániť. Len si vás dovolíme upozorniť na to, že táto voľba nie je šťastná.“... celý text
— Fantasysvet
