Haydnova hlava přehled
Theun de Vries
https://www.databazeknih.cz/img/books/48_/48477/bmid_haydnova-hlava-Xmv-48477.jpg
4
28
28
V roce 1820 dává hrabě Esterházy exhumovat tělesné ostatky slavného hudebního skladatele Josepha Haydna – pohřbeného na vídeňském hřbitově roku 1809 –, aby je mohl pietně uložit do krypty na svém zámku v Eisenstadtu. Po otevření rakve přítomní s hrůzou zjistí, že z kostry byla brutálně odseknuta a ukradena lebka. Vyšetřováním zločinu je pověřen řadový policista Anton Gindely, který v malebně líčené valčíkové Vídni postupně odhaluje – pod přísným dohledem aristokratického hraběte Esterházyho – dalekosáhlý komplot vyznavačů „v y š š í r a s y“... Usvědčí je, je po zásluze povýšen, ale zločin je na pokyn císařského dvora prohlášen za promlčený. V závěru románu nechává autor zaznít Haydnovu hudbu na slavnostním koncertu jako vítězství ducha nad zvrácenými teoriemi. Vše se odehrává ve Vídni r. 1820 s příslušným koloritem, výbornými charakteristikami a patřičnou gradací.... celý text
Literatura světová Romány Biografie a memoáry
Vydáno: 1990 , OdeonOriginální název:
Het hoofd van Haydn, 1988
více info...
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Haydnova hlava. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (5)
Takový skandál Vídeň ještě nezažila: z hrobu slavného skladatele Josepha Haydna zmizela lebka. Vyšetřovatel Karl Anton Gindely se vydává po stopě zločinců, kteří vyznávají frenologické učení jistého Franze Josepha Galla. Poslední román jednaosmdesátiletého nizozemského spisovatele v sobě spojuje prvky detektivního románu, historická fakta, de Vriesovo celoživotního nadšení pro hudbu, a také nepřehlédnutelné varování před zneužitím vědy, ať už je v tomto případě nahlížena jako religiózní a smysluplná, či jako scestná a pomýlená. Přestože je dějová linka čistě lineární a chtělo by se říct, že i nezáludná a průhledná až do posledního záhybu, nabízí přece jen poměrně napínavou a zajímavou zápletku. Dobře jsou vybrány i postavy, na kterých často podobná díla stojí či padají. Gindely je sympaťák, který se nijak nepodbízí. Jeho finální hudební usmíření je grandiózní tečkou za celou podivuhodnou historií ukradené Haydnovy hlavy. Není to sice historie kdovíjak oslnivá, nemůže se chlubit ani nepřehlednou řadou zvratů a hektických, adrenalinových situací, přesto ale je v ní jisté kouzlo, triumfální allegro a chlácholivé adagio, jako v nesmrtelné Haydnově hudbě.
Mám ráda knížky s hudebním námětem, ale papá Haydn se zde jenom mihl. V příběhu autor skloňuje hlavně jeho hlavu. A upřesňuji : ne jeho hlavu jako zdroj hudební virtuozity (nebyl nazýván otcem symfonie náhodou, skutečně byl velmi plodný a pracovitý a těch symfonii zkomponoval více než 100 !), ale jako nejzajímavější část jeho ostatků. A k tomu prazvláštní Sdružení přátel hudby s velmi kontroverzní teorii a makabrózní orientaci.
Příběh je datován na dobu po Haydnově smrti (žil 1732-1809), ale modely lidského chování jsou pořád stejné, i v době současné je mnoho lidí náchylných uvěřit jakémukoliv bludu a nechat se tím bludem řídit. A není to pouze otázka inteligence.
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Haydnova hlava v seznamech
| v Přečtených | 38x |
| ve Čtenářské výzvě | 2x |
| v Doporučených | 1x |
| v Knihotéce | 53x |
| v Chystám se číst | 9x |
| v Chci si koupit | 1x |
| v dalších seznamech | 2x |
Autorovy další knížky
| 1984 |  Skřeti z podsvětí |
| 1990 |  Haydnova hlava |
| 1981 | Ženojed |
| 1962 | Dívka s rudými vlasy |
| 1975 | Vincent v Haagu |
Na základě skutečného příběhu autor svého čtenáře provází Vídní na začátku 19 století. Zvrácenost lidských povah, peníze až na prvním místě, monarchie, která směřuje ke svému zániku. Mezi tím vším proplouvá mladý inspektor policie Anton Gindely. Haydnova hlava se nakonec nenašla a do jeho nového hrobu v Eisenstadtu byla k tělu vložena lebka, o které si kníže Esterházy myslel, že patří jeho milovanému skladateli. Teprve v roce 1954 byla tajně uchovávána relikvie-hlava-lebka navrácena zpět a uložena mezi Haydnovy kosterní pozůstatky v kostele. Také je pro mne nové poznání, že někdo vykopal a odcizil pár desítek let předtím i tělo Amádea Mózarta ze společného hrobu na vídeňském hřbitově sv. Marka? O tom již dnes ani nelze pátrat. Není to ani dobrá reklama pro uctívané hudební génie. Dnešní doba není o moc lepší. Nevím, kde se neustále stává chyba, že jsou někteří z nás lidské bestie.