Anály Heechee přehled
Frederik George Pohl Jr.
Čtvrtý díl slavné ságy o rase Heecheeů. Na Gatewayi probíhá velká oslava u příležitosti stého výročí jejího objevení. Účastní se jí davy veteránů boje o ovládnutí kosmu s využitím technologií Hecheeů. Přítomen je i Robinette Broadhead, třebaže už dlouho existuje jen ve formě zapsané strojové inteligence. Přesto i nadále využívá každé příležitosti, aby mohl tahat za provázky galaktické politiky. Od prvního setkání lidí a Heecheeů uplynulo již hodně let. Obě civilizace učinily společné kroky, aby se připravily na nebezpečí spojené s eventuálním návratem Vrahů - netělesných bytostí vytvořených s enrgií, které ničí všechny civilizace, s nimiž se stkají. A hlídky nepřetržitě střeží kugelblitz, černou díru, kde se skrývá nepřítel, vyhlašují poplach...... celý text
Literatura světová Romány Sci-fi
Vydáno: 1995 , Laser-books (Laser)Originální název:
The Annals of the Heechee, 1987
více info...
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Anály Heechee. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (13)
Název Anály Heechee může lehce klamat. O historii mimozemšťanů se moc nedozvíme, až na fakt, proč se Heechee skryli. Uznávám, že kniha je místy dost zmatená, ale rozhodně stojí za přečtení.
Být nesmrtelný a přesto mrtvý;
být skoro vševědoucí a téměř všemocný
a přesto ne reálnější než
fosforový záblesk na displeji
to je styl mé existence.
Pokud jste nečetli předcházející příběhy, které napsal Fred Pohl, neznáte ani hlavního hrdinu Robina Broadheada. Ten si prošel mezi tím obdobím života spoustou dramat a akcí. Teď už je mrtvý, ale přesto nám stále má co říci. A mluví pravdu, v něčem sice přeháněl, ale většinou mluvil pravdu. Jeho program Albert Einstein říká, že stejně všechno až příliš snadno zastírá literárními odkazy. Ovšem na události v tomto příběhu žádné literární odkazy prostě nemohou existovat.
Malá ochutnávka:
Na kugelblitzu nebylo nic k smíchu. Kugelblitz bylo místo, kde žil Nepřítel bytosti, kterých Heechee říkali Vrazi. To jméno jim nedali jen tak pro legraci. Pro Heechee Nepřítel neznamenal legraci. Heechee se nesmáli nebezpečným věcem. Utíkali od nicjh.
Musím říci, že dost dlouho mi trvalo tak nějak vzít do paměti, že elektronický mozky mohou lítat vesmírem a užívat si třeba párty na Gateway. Nějak mi to furt nejde do palice. Elektronicky uložené myšlenky se stále chovají jako lidé, dokonce mají spolu sex a například můžou vlézt do sprchy a osprchovat se. Tohle ten můj mozek pořád nedokáže vstřebat. No, ale s tím nic nenadělám a tak jsem se soustředil na podstatu děje a zdělení v tomto čtvrtém příběhu o mimozemské rase Heechee.
Citát: A pravil jsem: a do prdele.
V příběhu se objevují i další formy mimozemského života. Rozesmáli mě Prasata Voodoo a také jsem se musel dlouze zamyslet na mimozemskou rasou Peciválů. Heechee je tak pojmenovali podle toho, jak moc jsou pomalí. Komunikace s nimi trvala i několik desetiletí. Ale komu by to vadilo, když máte rasu, žijící několik tisíciletí. Všechno to však spěje k Vrahům. Nebezpečná rasa mimozemšťanů, s níž se lidská rasa ani Heechee nechtějí rozhodně setkat. Musím uznat, že děj se pořádně hnul. Od původního smrtícího dobrodružství na Gateway, přes hledání Heechee, se děj dostává do dramatického, řekl bych, strachu ze setkání s další mimozemskou rasou. Rozhodně je tohle velmi zajímavý příběh. Svým způsobem možná nejlepší v sérii.
Citát: Všichni jsme na tom stejně. Nepřátelé ohrožují nás všechny.
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (6)
„Být nesmrtelný a přesto mrtvý; být skoro vševědoucí a téměř všemocný a přesto ne reálnější než fosforový záblesk na displeji – to je styl mé existence.“
„A pravil jsem: a do prdele.“
„Jaký smysl mají peníze? Copak nemáme všechno, co potřebujem, i bez nich?“
Více citátů z knihy najdete u autora.
Kniha Anály Heechee v seznamech
v Přečtených | 166x |
ve Čtenářské výzvě | 4x |
v Doporučených | 9x |
v Knihotéce | 103x |
v Chystám se číst | 20x |
v Chci si koupit | 12x |
v dalších seznamech | 1x |
Štítky knihy
space operaAutorovy další knížky
2004 | Gateway |
1987 | Obchodníci s vesmírem |
1995 | Svět na konci času |
2004 | Za modrým horizontem událostí |
2006 | Cesta na Gateway |
Před čtyřmi lety jsem začal číst tuto Heechee sérii, nadšeně jsem si pořídil všechny díly a pak jsem se zhrozil toho čtení a po třetím dílu sérii odložil na potom. Teď po čtyřech letech jsem se vrátil a už chápu, proč jsem tehdy nepokračoval. Ne, nejsem asi ta správná cílová skupina. Ta knížka pro mě byla katastrofa a utrpení.
Robinette Broadhead je mrtvý, uložený v digitální paměti, je nejbohatším „člověkem“ a do všeho tak nějak kecá. Neustále si vytváří své fyzické dvojníky, kteří se účastní setkání s živými lidmi. Do toho ale neustále má simulace s dalšími neživými, bývalými lidmi a svým programem Albertem Einsteinem. V těch simulacích neustále mluví o tom, co pije za drink, jak neexistuje ani on, ani ten drink.
Je to jak kdyby se autor totálně zkouřil a měl myšlenky jen na sex a na alkohol. A k tomu je potřeba přidat nějaký rádoby děj, takže se tady objevují tajemní Vrahové, kteří chtějí konec rozpínání vesmíru a my sledujeme na x desítkách stránek filozofování o tom, proč to dělají a jaký vesmír si představují.
Nejvíce mě asi tak nějak bavila ta část o cca dvanáctiletých dětech (dvou lidských a jednom heechee), kteří se z asteroidu dostanou na planetu Zemi, na Tahiti. Ale i zde se objeví dva staří teroristi, kteří uprchnou z vězení (v tom vězení, má jeden z nich na noc robota, který vypadá jak mladá dívka, aby si mohl užívat sexu), děti unesou a zase jeden z teroristů má neustále potřebu přemýšlet nad tím, jak si na konci užije s tou cca dvanáctiletou dívkou.
Většina knihy je neustále jen tlacháním o tom, že virtuální simulace jsou dokonalé a rychlé a dá se v nich všechno, skutečný čas je neskutečně pomalý a nudný. Dále jsou tu Vrahové a všichni se jich bojí, všichni jsou z nich podělaní strachy, protože to a protože tamto. A musíme to slyšet neustále dokola.
A závěr je takový závěr, že i sám Robinette přemýšlí, co je to za konec a je to konec nebude to konec a co bude za milion let. A než se k tomu konci doletí, tak se zase musí zmínit, že virtuální osoby v dokonalé simulaci pijí a užívají jen sexu – no, na ten popis potřebovali o dost víc prostoru než moje dvě řádky tady.