Hlad přehled
Knut Hamsun (p)
Román je ohlasem autorových trpkých zkušeností z let mladosti. Hrdina, ztroskotaný žurnalista, prochází celou škálou pocitů hladu, od fyzické nevolnosti až k fantasticky snovým stavům duševním.
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Hlad. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (55)
Náhodně jsem hrábnul do knih po dědovi... a vytáhnul tuto podivnost.
Hlavní hrdina rozhodně není duševně v pořádku a hlad mu evidentně taky nepřidává. Moc sympatií si u mě svým chováním nezískal (rozhodně mu šibalo i ve chvílích, kdy úplně prázdný žaludek neměl) a kniha se mi četla dost těžko.
Mám tady připravené další dva svazky "světové četby", tak doufám, že to bude příjemnější čtení.
Tahle knížka má v sobě něco Kafkovského, proto jsem jí četla se zájmem. Je dobře napsaná, ale děj se příliš vleče, stačila by polovina stránek a příběh by tím určitě neztratil sílu. Koncentrovaná bída versus čistá morálka, jistě ale u toho ubohého muže ovlivněná představami - co si o něm ostatní pomyslí - a hlavně vírou v Boha. Tahle věta se mi zdá skvělá: "Bůh vstrčil prst do mé nervové tkáně a opatrně, jen tak lehounce v ní drobet zpřeházel vlákna."
Související novinky (1)
Knižní novinky (45. týden)
03.11.2019
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Hlad v seznamech
v Právě čtených | 5x |
v Přečtených | 287x |
ve Čtenářské výzvě | 25x |
v Doporučených | 24x |
v Knihotéce | 115x |
v Chystám se číst | 173x |
v Chci si koupit | 32x |
v dalších seznamech | 8x |
Autorovy další knížky
1959 | Hlad |
1970 | Matka země |
2000 | Mystérie |
1930 | Viktorie |
2002 | Po zarostlých stezkách |
Několik let jsem četbu tohoto románu odkládal, protože jsem tušil, že to bude skvělé -- a taky že jo. Na svou dobu (1890) je to neuvěřitelně moderní, obsahem i stylem. Nějak mi to připomínalo My od Zamjatina -- asi tou maniakální posedlostí vytyčeným tématem a formou. Jasně v tom vidím předzvěst Grina a Kafky.
Nepopisuji své dojmy, protože nemám slov... Jedním slovem: strhující. Extrémně citlivý hrdina popisuje svou strastiplnou existenci, kdy dává přednost hájení svých morálních zásad před zajištěním své materiální existence, což ho ovšem přivádí do takové bídy, kdy se i morální zásady začínají hroutit... Extrémně vnímavý pozorovatel, zaznamenávající všechnu ubohost, nízkost a pokrytectví lidské společnosti, se sám propadá do hlubin, kde sám sobě nerozumí... Samozřejmě potká i svou dobrodinku, k níž zaujme naprosto ambivalentní vztah mísící lásku, touhu, lhostejnost a pohrdání... Každou chvíli pláče ze stestku a lítosti nejen nad sebou, ale i nad celým světem... Vše je mi to velmi blízké. Výjimečně citliví lidé to pochopí, těm ostatním to asi bude připadat jako "podivínské psycho".