Hledání rovnováhy aneb Život soudce přehled
Tomáš Němeček , Josef Baxa
https://www.databazeknih.cz/img/books/51_/515723/bmid_hledani-rovnovahy-aneb-zivot-soudce-8nH-515723.jpg
4
21
21
Rozhovor o budování právního státu a české justice Josef Baxa je uznávaný český soudce, který založil a šestnáct let řídil nejmladší ústavní instituci – Nejvyšší správní soud. V období komunismu prokázal profesní odvahu, po revoluci se podílel na rehabilitacích, očistě a reformách justice. Zasloužil se o vznik plzeňské právnické fakulty i o pozdější rozkrytí tamní plagiátorské aféry. Bilanční rozhovor, který s ním vede právník a oceňovaný novinář Tomáš Němeček, mapuje celoživotní cestu muže, pro nějž je hledání spravedlnosti posláním.... celý text
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Hledání rovnováhy aneb Život soudce. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (3)
Rozhodně zajímavý a poutavý rozhovor. Ač jsem se ve druhé polovině knihy místy lehce ztrácela v záplavě jmen.
Kniha rozhovorů čtenářům přístupnou formou přibližuje, kdo je Josef Baxa a proč zrovna on byl nedávno prezidentem navržen jako nový soudce ústavního soudu. Možná to bude znít jako fráze, ale těžko si na tuto práci představit někoho lepšího z hlediska osobnostních i odborných kvalit s celoživotními zásluhami o budování právního státu.
Související novinky (1)
Loď plná nevěst, Naděje v nás a další knižní novinky (18. týden)
30.04.2023
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Hledání rovnováhy aneb Život soudce v seznamech
| v Právě čtených | 1x |
| v Přečtených | 25x |
| ve Čtenářské výzvě | 3x |
| v Doporučených | 1x |
| v Knihotéce | 7x |
| v Chystám se číst | 11x |
| v Chci si koupit | 4x |
Tento otevřený knižní rozhovor je ideální pro každého, kdo se zajímá o život a názory člověka, jenž bude dalších deset let předsedou Ústavního soudu. Josef Baxa je jednou z mála všeobecně respektovaných autorit mezi českými právníky, byl totiž takřka u všeho podstatného, co se v tuzemské justici v posledních čtyřech dekádách odehrálo. Začínal v 80. letech jako trestní soudce, po roce 1989 se podílel na budování nového režimu jako soudce (při rozhodování o rehabilitacích) i funkcionář (jako místopředseda plzeňského krajského soudu a později náměstek několika ministrů spravedlnosti v čele s Otakarem Motejlem). V roce 2003 pak využil unikátní příležitosti vybudovat "nový soud bez zátěže z minulosti", vsadil na mladší generaci právníků a dnes je Nejvyšší správní soud ozdobou justice a Baxovou největší zásluhou. Ve vztahu k fungování justice je orientovaný na výsledek, tedy aby se soudci neuchylovali při "vyřizování věcí" k formalismu a alibismu, nýbrž aby účastníkům "srozumitelně vysvětlili, zda jsou v právu nebo ne, a pokud nejsou na správné adrese, kam tedy mají jít". A jako "právní romantik" rád vypráví o tom, s kým by se soudci (ne)měli stýkat nebo o tom, že rozsudky by měla být radost číst. Jenže sám Baxa ve své kariéře pravidla leckdy překračoval. Vzpomíná třeba na to, jak už tři měsíce před jmenování soudcem vedl jednání a vyhlašoval (trestní!) rozsudky pod jménem svého kolegy, jak se při skandálu na plzeňských právech přimlouval u vedení fakulty (kterou spoluzakládal) za svou dceru nebo jak těsně unikl kárnému řízení za souběh soudcovské a náměstkovské funkce. Toho rozporu si ale sám je vědom a nevyhýbavě říká, že už by nezopakoval některé věci, které byly systémově špatně: "Tehdy jsem si říkal, že přece máme dobré úmysly. Jenže zákony a zvyklosti se mají vytvářet pro špatné počasí - právě proto, aby je nezneužil někdo se zlými úmysly." Pro mě je Josef Baxa jednoznačně pozitivní postavou, ale zdaleka ne všichni uchazeči o vysoké pozice (nejen v justici) jsou ze stejného těsta a uvědomují si, že "čím větší moc a vyšší postavení, tím uměřeněji se s tím musí zacházet". (10/10)