Oheň nad Hlubinou I: Pád Straumli přehled
Vernor Steffen Vinge
Hlubina (Vinge) série
1. díl >
První kniha prvního dílu série Hlubina. Na zapomenuté planetě těsně za hranicí galaktické Slupky objevila skupina lidí z planety Straumli prastarý archiv. Při průzkumu tohoto archivu však nevědomky iniciovali procesy, které vedly ke znovuzrození Mocnosti. Když si výzkumníci uvědomili, co způsobili, bylo již pozdě. Při panickém útěku před hrozbou galaktického rozměru havarovala jejich kosmická loď na neznámé planetě a jediní přeživší trosečníci – dvě děti – se rázem ocitli ve středověkém světě osídleném jedinečnou, krutou vlčí rasou. Jako odpověď na signál poničené lodi je vyslána záchranná mise. Začíná boj s časem, kdy v sázce je nejen život dětí, ale i budoucnost celého vesmíru, neboť nákladní prostor havarované lodi ukrývá tajemství, které může zastavit nově zrozenou, útočící Mocnost! Vesmír originálně popsaný jako prostor rozdělený do jednotlivých „zón myšlení“, kdy technologie jsou závislé na zóně, ve které se zrovna nachází (takže pochopíte, proč cestování nadsvětelnou rychlostí v nám známém vesmíru není možné). Vesmír osídlený stovkami podivuhodných ras a civilizací, včetně potomků dávných pozemšťanů. Vesmír, v jehož kulisách autor vytvořil mistrovské dílo – unikátní koktejl tvrdé sci-fi, vysoce napínavého dramatu a nádherného příběhu.... celý text
Literatura světová Romány Sci-fi
Vydáno: 2000 , Fantom PrintOriginální název:
A Fire Upon the Deep, 1992
více info...
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Oheň nad Hlubinou I: Pád Straumli. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (7)
Hodnotím obě knížky jako jeden logický příběh.
Oheň nad Hlubinou je epická space opera podobného ražení jako Hyperion, nebo sága Heechee. Velké množství originálních nápadů na vcelku malém prostoru pobízí čtenáře k dalšímu fantazírování. Ve finále mě nakonec chyběl jen malý odstavec o objevu nějakého pozemského artefaktu na planetě Spárů. Epičnost by dostala jiný rozměr, svět Hlubiny by se posunul směrem k Nadaci a bylo by krásně zaděláno na pokračování.
Vingeův román Oheň nad Hlubinou, v Česku opět nesmyslně rozdělený do dvou knih, získal v roce 1993 prestižní ocenění HUGO za nejlepší sci-fi román. A řekl bych, že právem. První třetina tohoto monumentálního eposu, nazvaná Pád Straumli nás seznamuje s originálním Vingeovým vesmírem, rozděleným na zóny, v nichž i ta nejvyspělejší technika funguje podle toho, v které ze zón se zrovna nachází. Například lety v Pomalé zóně znamenají pro posádky vesmírných lodí klasický problém s relativitou času a nekonečnými vzdálenostmi. Současně s tím nám autor představuje planetu Spárů s její unikátní, do smeček rozdělenou, civilizací. Propojením tvrdé technologické hard sci-fi se středověkou klanovou fantasy, vzniká zajímavý kontrast, který však na druhou stranu není pro každého. Entropie jednotlivých částí je totiž natolik odlišná, že je potřeba být otevřen všem podnětům, které si autor připravil. Každopádně Pád Straumli je ve své podstatě prolog Ohně nad Hlubinou a jako takový je ho potřeba brát. Opravdu strhující je vlastně až závěr knihy, který, jak doufám, signalizuje věci příští. Těším se, kam se bude příběh dál rozvíjet.
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Ocenění knihy (1)
1993 -
Hugo Award
(Best Novel)
Kniha Oheň nad Hlubinou I: Pád Straumli v seznamech
v Přečtených | 39x |
ve Čtenářské výzvě | 2x |
v Doporučených | 2x |
v Knihotéce | 39x |
v Chystám se číst | 40x |
v Chci si koupit | 24x |
v dalších seznamech | 5x |
Štítky knihy
vesmír space opera intriky Hugo (literární cena) kosmické lodě
Autorovy další knížky
2000 | Oheň nad Hlubinou I: Pád Straumli |
2004 | Hlubina na nebi |
2000 | Oheň nad Hlubinou II: Planeta spárů |
Jak mám uvěřit a nechat se pohltit příběhem, když mimozemšťan který vypadá jak vlk, nemá ruce a kouká do dalekohledu, beru, že umí mluvit s ostatníma v myšlenkách, ale oblíká se? Jak? Na nosítkách odnáší tělo? Jak? Kdyby spisovatel z toho vlka udělal jakoukoliv jinou příšeru, tak, aby se tomu dalo věřit, ale já mám 4 psy a ti se ani neumějí přikrýt dekou, když je jim zima, protože hubu má jen jednu a tu deku si furt tahá, ale svoje tělo pod ní nedostane... No možná až budu starší a senilní, tak to dočtu, protože nad tím... ne, asi ani pak ne.