Horalka přehled
Alberto Moravia (p)
Román s psychologickým zřetelem je zakotven na dějinném pozadí zmatků v Itálii v závěrečné fázi druhé světové války. Ústřední epizodu příběhu, který symbolizuje dvojí znásilnění lidské důstojnosti, znásilnění celé společnostihrůzami války a znásilnění ženy, tvoří osud matky a dcery, které na vlastní kůži poznají krutost války, zlobu i laskavot neznámých lidí a na dně zoufalství objeví moudrost a pochopení lidského údělu.... celý text
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Horalka. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (105)
Alberto Moravia prožil válku na vlastní kůži, a tak psal na základě své zkušenosti. Byl také vysídlencem (kolik takových lidí, které vyhnala válka dnes máme kolem sebe!) a v letech 1943-44 žil se svou ženou Elsou Morante v Sant.´Agata (v Horalce je přejmenoval na Sv. Eufemii) v pohoří Ciociarii. Musel opustit Řím, protože byl na seznamu antifašistů a obával se odvlečení do Německa. Chtěl se dostat do Neapole, kde žil jeho přítel Curzio Malaparte, ale vlak byl rozstřílen a on uvázl na venkově. Bylo mu 36 let a bydlel v nuzném skladišti vedle domu farmáře až do příchodu Spojenců. Autobiograficky vymodeloval lidské charaktery, jistě i některé příběhy.
Jeho hrdinka Cesira, je nejprve k válce lhostejná, ať se Němci s Angličany klidně povraždí, myslí si, na vlastní kůži však pozná, jak se charaktery lidí kolem ní ve válce mění, z některých se stanou fašisti, ale po skončení války se zas klidně změní na antifašisty (no, nepřipomíná vám to něco?). Lámou se charaktery a nic není jako dřív. Z lidí se stávají šmelináři, lupiči a vrazi. Také epizoda s Marokánci při osvobozování je pravdivá. Znásilňovali, stejně jako u nás ruští osvoboditelé. I z ní se nakonec stane prachsprostá zlodějka, která okrade mrtvého.
Kdosi řekl, že válka je kurva. Na příběhu, který vám zde vypráví prostá Italka, to pochopíte...
Tento román se odehrává v letech 1943-1944, kdy se v Itálii hroutil fašistický režim a země byla postupně obsazována spojeneckými vojsky.
Hlavní postavou je vdova CESIRA (35 let), která utíká se svou dcerou ROSSETOU (18 LET) před válkou z Říma do hor. Zde začnou bydlet v jedné vesničce, kde se seznamují s různými lidmi – rolníky a uprchlíky. Cesira si s Rossetou oblíbí mladého muže MICHELE (25 let), který je chytrý, studovaný a má jiný pohled na události než jeho táta.
Během této doby zažívají různé příhody. Setkávají se s Němci, s Angličany, fašisty. Na nebi lítají aeroplány, které svrhávají bomby. Život v horách není jednoduchý a Cesira s Rossetou se musejí smířit s tím, kde se ocitly a naučit se žít v tomto prostředí, i když to není snadné. Musejí šetřit s jídlem, jak se dá a ve volných chvílích chodí na procházky a směnit jídlo do vesnice.
Cesira je silná žena, která vyrostla na vesnici. Vdala se poměrně mladá, měla krámek v Římě, ve kterém prodávala zboží. Její dcera Rosseta je hodná dívka, zbožná, má soucit s lidmi, ráda zpívala písně, když žila v Římě. Jednoho dne dojde k určité události, při které se Rosseta povahově změní a v tomto důsledku se změní také vztahy mezi mamkou a dcerou.
Moravia je dobrým vypravěčem, který nám popisuje válečné události v Itálii a je to zase něco jiného a o válečných událostech odehrávajících se během 2. světové války v Itálii jsem moc knih nečetl. Líbilo se mi vylíčení charakterů postav a jejich popis, popisy přírody a celkový popis života v horách během války. Působilo to autenticky a dozvěděl jsem se hodně informací.
O Horalce jsem uvažoval několik let. V minulosti jsem také viděl film HORALKA, ale je to hodně let nazpět, takže časem bych se chtěl na něj znovu podívat. Ani si už nepamatuji, jestli jsem viděl film celý, anebo jen část.
Od autora jsem již v minulosti četl knihu VOYEUR ANEB MUŽ, KTERÝ SE DÍVÁ a KONFORMISTA. Knihy se mi líbily. Časem si přečtu knihu ŘÍMANKA.
Citáty:
Ach, opravdu, život dělají zvyky a počestnost je taky zvyk. A když se jeden den zvyky změní, změní se život v peklo a z nás všech se stanou čerti utržení ze řetězu a nemáme už úctu ani k sobě, ani k ostatním.
A taky chci říci, že válka je velká zkouška; že by člověk měl vidět lidi ve válce, a ne v míru – ne když platí zákony a úcta před druhým a bázeň boží, ale když tohle všecko není a každý jedná podle své přirozené povahy bez brzd a bez ohledů.
Tím chci říci, že si člověk zvykne na všecko, že válka je právě takový zvyk a že to, co nás mění, nejsou výjimečné události, ke kterým dojde jednou za čas, ale právě to přizpůsobení – ukazuje totiž, že přijímáme to, co se nám děje, a že už se nebouříme.
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (1)
„...že čistotu člověk nemůže dostat darem od narození, tak říkajíc od přírody, že ji získává v životních zkouškách. Kdo ji dostal od narození, dříve či později o ni přijde, a co horšího, ztratí ji, když nejvíc věří, že ji má. Zkrátka, že je skoro lepší narodit se nedokonalý a stát se postupně, když ne dokonalým, tak aspoň lepším - než narodit se dokonalý a muset pak opustit tu první prchavou dokonalost pro nedokonalost zkušenosti a života.“
Kniha Horalka v seznamech
v Právě čtených | 11x |
v Přečtených | 1 366x |
ve Čtenářské výzvě | 72x |
v Doporučených | 61x |
v Knihotéce | 387x |
v Chystám se číst | 388x |
v Chci si koupit | 56x |
v dalších seznamech | 16x |
Štítky knihy
druhá světová válka (1939–1945) zfilmováno Řím sexuální násilí italská literatura znásilnění Itálie uprchlíci matky a dceryAutorovy další knížky
2007 | Horalka |
1966 | Římanka |
1967 | Nuda |
1967 | 5 italských novel |
1959 | Pohrdání |
Horalkou se prokousávám už asi tři roky. Jsem ráda, že tohel utrpení mám konečně za sebou a kniha může z domu. Styl psaní mi vůbec nesedl, bylo to roztahané, dlouhé a měla jsem dojem, že to snad nikdy neskončí. Za mě velké uf