Horalka přehled

02.05.2024

Tento román se odehrává v letech 1943-1944, kdy se v Itálii hroutil fašistický režim a země byla postupně obsazována spojeneckými vojsky.

Hlavní postavou je vdova CESIRA (35 let), která utíká se svou dcerou ROSSETOU (18 LET) před válkou z Říma do hor. Zde začnou bydlet v jedné vesničce, kde se seznamují s různými lidmi – rolníky a uprchlíky. Cesira si s Rossetou oblíbí mladého muže MICHELE (25 let), který je chytrý, studovaný a má jiný pohled na události než jeho táta.

Během této doby zažívají různé příhody. Setkávají se s Němci, s Angličany, fašisty. Na nebi lítají aeroplány, které svrhávají bomby. Život v horách není jednoduchý a Cesira s Rossetou se musejí smířit s tím, kde se ocitly a naučit se žít v tomto prostředí, i když to není snadné. Musejí šetřit s jídlem, jak se dá a ve volných chvílích chodí na procházky a směnit jídlo do vesnice.

Cesira je silná žena, která vyrostla na vesnici. Vdala se poměrně mladá, měla krámek v Římě, ve kterém prodávala zboží. Její dcera Rosseta je hodná dívka, zbožná, má soucit s lidmi, ráda zpívala písně, když žila v Římě. Jednoho dne dojde k určité události, při které se Rosseta povahově změní a v tomto důsledku se změní také vztahy mezi mamkou a dcerou.

Moravia je dobrým vypravěčem, který nám popisuje válečné události v Itálii a je to zase něco jiného a o válečných událostech odehrávajících se během 2. světové války v Itálii jsem moc knih nečetl. Líbilo se mi vylíčení charakterů postav a jejich popis, popisy přírody a celkový popis života v horách během války. Působilo to autenticky a dozvěděl jsem se hodně informací.

O Horalce jsem uvažoval několik let. V minulosti jsem také viděl film HORALKA, ale je to hodně let nazpět, takže časem bych se chtěl na něj znovu podívat. Ani si už nepamatuji, jestli jsem viděl film celý, anebo jen část.

Od autora jsem již v minulosti četl knihu VOYEUR ANEB MUŽ, KTERÝ SE DÍVÁ a KONFORMISTA. Knihy se mi líbily. Časem si přečtu knihu ŘÍMANKA.

Citáty:

Ach, opravdu, život dělají zvyky a počestnost je taky zvyk. A když se jeden den zvyky změní, změní se život v peklo a z nás všech se stanou čerti utržení ze řetězu a nemáme už úctu ani k sobě, ani k ostatním.

A taky chci říci, že válka je velká zkouška; že by člověk měl vidět lidi ve válce, a ne v míru – ne když platí zákony a úcta před druhým a bázeň boží, ale když tohle všecko není a každý jedná podle své přirozené povahy bez brzd a bez ohledů.

Tím chci říci, že si člověk zvykne na všecko, že válka je právě takový zvyk a že to, co nás mění, nejsou výjimečné události, ke kterým dojde jednou za čas, ale právě to přizpůsobení – ukazuje totiž, že přijímáme to, co se nám děje, a že už se nebouříme.