Hory a nekonečno přehled
Viktorka Hlaváčková
https://www.databazeknih.cz/img/books/48_/484303/bmid_hory-a-nekonecno-wOC-484303.png
5
165
165
Mezi milovníky hor a cestování kultovní kniha Hory a nekonečno se dočkala druhého vydání. Kromě úprav v grafice a sazbě je doplněno větším množstvím fotografií, kterých je v knize celkem 80 stran. Viktorka se během své sedmiměsíční cesty vydala pěšky přes Kavkaz od Černého moře v Gruzii ke Kaspickému moři v Azérbájdžánu. Kniha je plná veselých i napínavých příběhů a rozhovorů s místními obyvateli, doplněných pozorováním toho, jak se při osamělém čase v horách proměňuje poutníkovo vnímání věcí a životních hodnot. Dozvíte se, jak se autorka vyrovnávala s pozorností, kterou osamocená žena na cestách vzbuzuje, se strachem, hladem, nepřízní počasí a byrokracií. „Je to kniha o člověku, který tyto fascinující země pod Kavkazem prošel, bavil se tu s lidmi, vzdoroval dešti, horám i vlastní slabosti. Potýkal se s nejistotou a nepohodlím, a šel dál. Taková cesta má prostě svůj smysl.“ píše spisovatel Aleš Palán. V doslovu ho doplňuje filosofka Anna Hogenová: „Mezi ty, kteří jsou živou vodou naší každodennosti, patří i Viktorka Hlaváčková se svým vyprávěním, jehož rezonováním je jediné: člověk je jen rozhovorem a jde jen o to, aby tento rozhovor byl opravdový a nikoli jen trapným zážitkem, který se dá koupit.”... celý text
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Hory a nekonečno. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (45)
Budu se rozcházet se zdejšími nadšenými komentáři a Viktorku nebudu adorovat. Přeji jí štěstí na cestách necestách, ale jinak se s jejím přístupem míjím. Možná je to tím, že k prožitku toho, k čemu Viktorka potřebuje spíš necestu po cizích krajinách, je pro mne dostačující půda předků. Stačí vyjít ven a zadívat se na hvězdnou oblohu. Mimochodem když jsem viděla fota v knize ... byla jsem zklamaná. Naše příroda, můj rodný kraj je stotisíckrát krásnější. Do končin, kam zavítala Viktorka, bych nechtěla ani za úplatu. Nejvíc soucítím s Viktorčinou rodinou, takové cestování je zkrátka o hubu. Celé Viktorčino vypravování je pro mě spíš horror horrorovatý než cokoli jiného (snad s výjimkou setkání s divou zvěří). Zřejmě jsem útlocitná, ztratit po cestě Rex bych nepřežila, musela bych ji najít. Připoutat k sobě zvíře (kohokoli) a věřit, že se pak snad někde uchytí ... na to bych neměla nervy. O dalších tématech raději ani nepíšu.
Ale i tak děkuji Viktorce, že dává možnost nahlédnout do jiného, tedy svého života. Díky Bohu že ne každý musí být nomádem. Možná i v tom tkví kouzlo této knihy - krásně vidíte, co nechcete :) Takže s Viktorkou se tak nějak pěkně míjíme, přestože také miluji pohyb, přírodu, zvířata ... mám na život úplně jiný pohled. A to je vlastně dobře.
Viktorka je pro mě strašně moc odvážná žena, která si je zdravě vědoma své hodnoty. Naprosto obdivuju její cestování a vnímání světa. Já bych si na to netroufla, mám ráda značené a osvědčené cesty.
Před několika lety jsme na přednášce o této cestě byli, ale číst o tom je dechberoucí.
Související novinky (1)
Ladislav Zibura: Nejvíc mě nabíjí, když trávím čas s lidmi
29.03.2022
Citáty z knihy (17)
„Situace jednoho, který se rozhodl meditovat v malé cele, je něco úplně jiného než situace druhého, který v ní byl uvězněn.“
„Jestliže člověk dělá něco dobrovolně, je to vždycky úplný opak toho, dělá-li to proti své vůli.“
„Nejlepší pro duši je nemyslet. Ne-mys-let!“
Více citátů z knihy najdete u autora.
Kniha Hory a nekonečno v seznamech
| v Právě čtených | 8x |
| v Přečtených | 197x |
| ve Čtenářské výzvě | 41x |
| v Doporučených | 17x |
| v Mé knihovně | 49x |
| v Chystám se číst | 118x |
| v Chci si koupit | 43x |
| v dalších seznamech | 6x |
Ráda cestuji, ráda chodím pěšky a ráda i čtu cestopisy, hlavně pro inspiraci. O Viktorce jsem už víckrát někde slyšela, ale ke knížce jsem se dostala až teď. A líbila se mi moc. Ne že bych byla podobný blázen jako Viktorka. A to myslím v dobrém. Způsob jakým cestuje ona není určitě nic pro mne, umřela bych strachem, ale líbí se mi to. Patří to k ní. Na její věk se mi často líbí i její názory nebo vlastně i "nenázory". Občas mi připadala v něčem příliš urputná, ale co by ne. Je svá, to je z toho cítit. Často, když chodím někde v lese nebo po horách, nebo vylezu někam na kopec a shlížím z té výšky kudy jsem to vlastně šla...tak mě napadlo, že někdo to musel jít poprvé, že někdo musel přijít na to, že je potřeba obejít tamten výčnělek, nebo tamtu rokli, aby se dostal sem... Ten někdo, kdo má dostatečně dobrodružnou a tvrdohlavou povahu, aby vylezl na nějakou horu jako "první", ten někdo kdo prošlape cestu nám ostatním, kteří pak jdeme po značkách, ten někdo je přesně Viktorka. A přestože někomu může připadat dost šílená (viz. komentář třeba od "nemer"), tak i takový lidi jsou potřeba, protože díky nim my ostatní víme, že tudy to jde a tudy zase ne. Držím jí palce při dalších cestách. Ale věřím, že ani moje držení palců nepotřebuje, ta holka poslouchá svoje srdce, a to radí vždy nejlíp.