Hoteliérem na střeše světa: Pět let v Tibetu přehled
Alec Le Sueur
Jen málo evropanů mělo to štěstí, že někdy stanulo na tibetské půdě.Autor, zaměstnanec mezinárodní hotelové společnosti, tam strávil rovnou pět let. Na pozadí omračující krásy Himaláje s v knize jeho vzpomínek odvíjí poutavé i politicky poučné vyprávění. Zážitky a postřehy mladého muže ze Západu, který se ocitl uprostřed tajemné východní země, jejíž prastarou kulturu překrývá nános komunismu v čínském pojetí, překypují neodolatelnou směsicí nepředpojatosti, svěžesti a strhujícího humoru.... celý text
Literatura naučná Cestopisy a místopisy
Vydáno: 1999 , ApsidaOriginální název:
The Hotel on the Roof of the World: Five Years in Tibet, 1998
více info...
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Hoteliérem na střeše světa: Pět let v Tibetu. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (7)
Miluju hory, miluju hotely, knížka měla vysoké hodnocení ... nebylo co řešit ,) ... a čekala tu v poličce už docela dlouho.
Prvních pár stránek přečteno trošku s rozpaky, ale pak se vše parádně rozjelo a nezastavilo se až do poslední stránky. Vtipné, plné postřehů. Autor si sice dělá legraci z domorodců, ale humor je to laskavý a plně tolerující naprosto odlišný způsob života. A neskutečná příroda všude kolem, to už je jen ta pověstná třešnička na dortu.
Četla jsem v listopadu 2005. Podle mých poznámek:
Úplně jiné než 7 let v Tibetu.
Toto píše nevěřící, který ani nechce pochopit věřící. Naštěstí se víc věnuje svým kolegům v hotelu a ne "domorodcům".
Hezky se čte, ale takovýhle Tibet by mne zklamal.
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Hoteliérem na střeše světa: Pět let v Tibetu v seznamech
v Přečtených | 21x |
ve Čtenářské výzvě | 5x |
v Doporučených | 4x |
v Knihotéce | 5x |
v Chystám se číst | 5x |
v Chci si koupit | 2x |
Výborná knížka, autor je vtipný, překlad skvělý, místy jsem se smála nahlas. Tibet a jeho obyvatelé jsou popsáni bez růžových brýlí, o Číňanech jsem si toho nikdy moc nemyslela, ale tady jsou popsáni jako národ šílených byrokratů a pošuků. Holt socialismus plodí divné typy. Popsaná je i historie Tibetu a jeho obyvatel a je to smutné, čínské působení je opravdu tragédie. Nemyslím si, že by autor svým líčením místních poměrů nějak Tibeťany shazoval, naopak. Ale je to jiný svět a tím, co se z něho snaží udělat komunisti dost bizarní. Po knížce Pojďme se ztratit s celém Ziburovi další vtipný cestopis.