Impérium přehled
Ryszard Kapuściński
https://www.databazeknih.cz/img/books/78_/78435/bmid_imperium-ZCH-78435.jpg
5
188
188
V Impériu zůstává Ryszard Kapuściński věrný svému životnímu tématu – politické a duchovní dekolonizaci světa. Líčí totiž rozpad poslední největší koloniální říše dvacátého století, kterou byl někdejší Sovětský svaz. Je to cestování časem – poprvé se setkal autor s Impériem ještě jako školák, když Rudá armáda obsadila v roce 1939 východní část tehdejšího Polska – i prostorem, neboť jeho reportáže nás zavádějí nejen do Moskvy, na Ukrajinu a na Kavkaz, ale i do nejzazších míst říše, jako je Vorkuta za polárním kruhem nebo Kolyma v nejvýchodnějším cípu Sibiře. Současně je to i cesta do nitra sovětského systému a onoho zvláštního lidského druhu, jakým byl homo sovieticus.... celý text
Literatura faktu Historie Žurnalistika, publicistika
Vydáno: 1995 , Ivo ŽeleznýOriginální název:
Imperium, 1993
více info...
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Impérium. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (30)
Strhujúce čítanie o zemi, ktorá nám bola predkladaná ako vzor. Zopár obrázkov: (str. 301) "Sám som bol svedkom iného škandálu. Na trhu sa predávali zhnité jablká, kým pracovníkom aparátu síce červivé, ale nie zhnité."
(str. 305) "... moskovská tlač informuje, že keď sa začínal puč, matka iniciátora prevratu Janajeva ležala v nemocnici. Pri správe o prevrate, ktorý dal jej synovi moc, pacienti v nemocnici sa zviechali z postelí a išli za starenkou s najúprimnejšími gratuláciami. Keď sa prevrat nepodaril a Janajeva posadili do žalára, tí istí pacienti sa znova zviechali z postelí, ale tentoraz sa spoločne vydali za riaditeľom s kategorickou žiadosťou, aby starenku vyhodil z nemocnice."
- táto príhoda silno pripomína kapitolu v Skutkoch apoštolov, príbeh Pavol a Barnabáš v Lystre. Prudký obrat v zmene názoru davu.
(309) "Vzrastajúca úloha televízie v politike spôsobuje, že vo svete sa zmenil smer útokov všetkých pučistov: predtým sa sústreďovali na prezidentské paláce, sídla vlády a parlamentu, dnes sa usilujú predovšetkým ovládnuť budovu televízie. Boje vo Vilnjuse aj v Tbilisi, v Bukurešti aj v Lime sa viedli o televízne budovy, a nie o prezidentský palác."
Opisy, filozofické úvahy, odkazy na literatúru sa striedajú so zážitkami samotného autora. Smutné, tragické, ukrutné sa strieda s odľahčenými, peknými obrázkami. Ale najsilnejšia myšlienka, ktorú si odnášam, je - nikdy by som tam nechcela žiť.
"Nikde žádná cesta, jen strašné hory a soutěsky." Slova z putování po Transsibiřské magistrále v 50. letech charakterizují onu ledovou zemi bez konce, které dovede vládnout jen neomezená moc Impéria, které se orientální člověk absolutně podřizuje. Moc má až sakrální charakter, ať už za cara nebo Stalina (a dnes Putina), a když jej za Gorbačova ztratila a přiblížila se lidem, Sovětský svaz to nepřežil. A právě ve zlomových letech 1989 až 1991 jej procestoval legendární polský reportér Ryszard Kapuściński a zachytil poslední chvíle, kdy nekonečné a nehostinné Rusko, kulturně bohatý a divoký Kavkaz, úrodná Ukrajina i vyprahlé středoasijské republiky tvořily jediný, absurdně rozlehlý stát. Sovětský komunismus dovedl k dokonalosti kulturu neúcty ke všemu kulturnímu a duchovnímu, jakož i koncept "zbytečné krutosti". Bolševický režim mj. z milionů "bezprizorných" ve 30. letech vybudoval nezastavitelnou byrokratickou mašinerii perzekucí tajné policie, politických procesů, poprav a především sadistických arktických gulagů. Už z těch názvů jde mráz po zádech - Vorkuta! Kolyma! Pro miliony lidí byl Nogajevův záliv u Magadanu stejným symbolem jako železniční rampa v Osvětimi - byla to brána do říše smrti. A kdo tam přece přežil, ten nebyl už nikdy tím, kým býval předtím, protože viděl věci, co by člověk nikdy vidět neměl... "Přemýšlel jsem o strašlivé neužitečnosti utrpení. Velká část lidských zážitků, ta nejbolestnější a nejtěžší, po sobě nezanechá stopy. Kdyby bylo možné spojit energii utrpení, kterou ze sebe vydaly miliony lidí, a proměnit ji v tvořivou sílu, dala by se z naší planety stvořit kvetoucí zahrada." Dějiny v Rusku vždy kráčí velkolepěji a surověji, jak je vidět třeba na příběhu chrámu Krista Spasitele v Moskvě, který byl postaven jako triumf carské moci po vítězství nad Napoleonem, za Stalina byl stržen a po pádu komunismu opět obnoven. Nebo na osudu Aralského jezera, připomínající pád civilizace kolem náhle vyschlé řeky Uzboj v 17. století, tentokrát však nikoliv jako důsledek přírodních změn, nýbrž lidské nenasytnosti a lhostejnosti. (10/10)
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Impérium v seznamech
| v Právě čtených | 5x |
| v Přečtených | 241x |
| ve Čtenářské výzvě | 23x |
| v Doporučených | 37x |
| v Knihotéce | 115x |
| v Chystám se číst | 161x |
| v Chci si koupit | 50x |
| v dalších seznamech | 4x |
Štítky knihy
gulagy stalinismus Rusko 20. století Sibiř Sovětský svaz leninismus reportáže zločiny komunismu bolševismus
Autorovy další knížky
| 1995 |  Impérium |
| 1983 | Fotbalová válka |
| 2003 | Eben |
| 1980 | Na dvoře krále králů |
| 1981 | Na dvoře šáha šáhů |
Skvělá kniha! Žádná nudná historie, ale celá řada skvělých reportážních postřehů, anekdot a historek. Nic revolučního, ale moc příjemně se to čte a výtečně to vystihuje realitu Sovětského svazu a nastiňuje situaci Ruska po jeho rozpadu.