• Autor
• Knihy
• Bazar
• Životopis
• Citáty
• Diskuze

Populární knihy

/ všech 7 knih

Nové komentáře u knih Ryszard Kapuściński

Impérium

„Skvělá kniha! Žádná nudná historie, ale celá řada skvělých reportážních postřehů, anekdot a historek. Nic revolučního, ale moc příjemně se to čte a výtečně to vystihuje realitu Sovětského svazu a nastiňuje situaci Ruska po jeho rozpadu.“... celý text
— jozik_v_tumane

---

Šachinšach

„Priznám sa, možno i s hanbou, že meno autora bolo pre mňa doposiaľ veľkou neznámou, avšak už prvou jeho prečítanou knihou (Šachinšach) sa u mňa umiestnil na pomyseľnom vrchole reportážneho žánru, vďaka vydavateľstvu Absynt za jeho sprístupnenie slovenským čitateľom. Ale späť ku knihe. Aj vzhľadom na súčasnú geopolitickú situáciu vo svete ma zavial k spomínanej knihe a môžem s čistým svedomím napísať, že som sa dozvedel všetko, čo som potreboval vedieť. V krátkom náčrte od Perzie, cez koloniálne trampoty Spojeného kráľovstva, vplyvu amerického politického establishmentu, až po samotný pád a zavedenie nekompromisnej teokracie islamského typu (ako sa ukázalo, nie jedinou cestou, ktorá sa Iránu ponúkala). V prípade iránskeho šacha sa ukázalo, že diskrepancia medzi snom a realitou vedie k nevyhnutnej katastrofe, v prípade politiky to platí dvojnásobne. Z konečného vyústenia mi nabehli reminiscencie na starého fúzatého pána (myslím Marxa, prekvapujúco k deju knihy nie Chomejního), ktorý tvrdil, že sme odkázaní žiť v špirále revolúcií... Záverom, kto chce pochopiť, prečo sa súčasný Irán správa, ako sa správa, nech túto knihu považuje za povinné čítanie!“... celý text
— MatejHrbolta

---

Šachinšach

„Ejha! Takto toto bolo veľmi zaujímavé ale o to náročnejšie čítanie! Richard si jednoznačne získal moju pozornosť a určite mám chuť vyhľadať si jeho ďalšie knihy. Popisovanie jeho zážitkov a iných udalostí v Iráne malo veľkú silu. Práve preto som si tak obľúbila reportáže, dokážu otvoriť oči ako máločo. A k tomu všetkému Kapuscinski dodáva úvahy o moci, sile ľudu a nevyhnutnosti revolúcie práve v čase, keď je naozaj potrebná. Zároveň má táto revolúcia veľmi horkú príchuť, napokon asi ako každá. Mala som zimomriavky, žasla som a opäť sa dozvedela niečo iné a smutne skonštatovala, že pre niektoré krajiny je zmena z jedného extrému do iného extrému. O to zvláštnejšie si je to uvedomiť po všetkých tých cestovateľských podcastoch, ktoré počúvam a kde sa všetci zhodujú na iránskej pohostinnosti a inteligencii ľudí tam žijúcich a v zahraničí študujúcich. Nuž, Irán je zrejme plný kontrastov, len neviem či ho niekedy chcem navštíviť.“... celý text
— bernadeta9876

---

---

Šáhinšáh

„Richarde, tak tohle se opravdu povedlo!!! Nedokážu parafrázovat jak moc je tento příběh blízký pro veškerou společnost, nedotýká se jen Íránu, dotýká se všech ukřivděných národů. Místy jsem měla pocit, že popisuje povahu českou/slovenskou/maďarskou...(doplň si podle chuti). Je zvláštní jak lidé neustále bloudí v kruhu, ale na druhou stranu se ve své podstatě asi není čemu divit. Každý jedinec začíná, objevuje a zjišťuje, jestli to, co tvrdí zkušenější je pravda nebo lež. Manipulace strachem. To známe všichni do jednoho. A ještě si s tímto fenoménem užijeme... mám takové drobné tušení. Teror a trýznění, bolest... Gestapo/Stazi/STB/Savak... kdo je krutější? "Panebože, já bych chtěl, aby neexistovaly ošklivé věci!"... touhle větou si mě kniha získala, protože přesně tohle jsem si jako dítě říkávala, a přála jsem si. Jako dospělá, jsem už otupělá a lehce pesimistická/cynická, vnímám, že ošklivé věci budou, dokud lidé budou "bloudit v kruzích", stále kupředu ale v mnohém vždycky o 10 kroků zpět ke kyjům a jeskyním, a to asi ještě naše předky urážím... Tahle kniha není jen o Íránu, tahle kniha má za mne velký přesah. Tedy já ho v této knize vidím.... Děkuji za ten dar...“... celý text
— bee88maja

---

Na dvoře krále králů

„Nevím, co si s touhle knížkou počít. Kapuściński se bere za otce polské literární reportáže, ale tohle není reportáž, je to pamflet s prvky reportáže. Chápu, že v sedmdesátých letech po desítkách let vlády byť poměrně osvíceného autokrata mohl režim marxleninské vojenské junty přinést sociální pokrok. Ale způsob, jakým je o prohnilosti císařského režimu čtenář přesvědčován, postrádá vkus. (A zamlčování násilí, které se se státním převratem samozřejmě pojilo, nebo přinejmenším potenciálu k němu, navíc v zemi, která nikdy demokratickou správu nezažila, je i vzhledem k době vzniku knihy tak trochu nestoudné.) Knížka je v tomto hluboce ideologická a možná i vinou dobové české redakce stojí pohodlně na pozicích sovětského tábora. Viz třeba popisek snímku "U příležitosti protiimperialistické manifestace v Addis Abebě předali představitelé rolníků předsedovi Prozatímní vojenské správní rady (...) symbolické dary." Z knihy "Na dvoře šáha šáhů" aspoň tahle polarita tolik netrčela, obrázek íránské společnosti tam je o dost vrstevnatější než zde té etiopské. Poslední etiopský císař Haile Selassie je tu vykreslen jako paša, který někde ve feudálním bezčasí sedě na trůnu mikromenežuje zemi, milostivě uděluje úřady a rozdává z doslovného měšce. Ne že by to nemohla být v mnoha rysech pravda, nevím o dobové Etiopii nic, ale přece jen je tu řeč o jakž takž nezávislém státu po polovině 20. století, účastnícím se mezinárodních procesů. Kapuścińského podání až příliš připomíná výchovnou pohádku o neschopném feudálovi. Vypravěčským hlasům v knize jednoduše nevěřím. Nejde o to, že by musela být doslovně zaznamenána řeč zpovídaných, od toho je tu přívlastek "literární". Ale nevěřím ani jejich základní konstrukci – mluví tu dvořané, kteří jako by odjakživa nebo aspoň zpětně prohlédali principy a absurditu vládnutí Haile Selassieho, ale zároveň si neochvějně zachovávali reakční postoje padlé aristokratické třídy... Tedy ideální didaktický hlas, aby i tomu nejpomalejšímu čtenáři pod rouškou "umění" došlo, že pravdu a pokrok je třeba hledat na opačné straně, než která právě mluví. I anglická Wikipedie v článku o autorovi zmiňuje problémy s autenticitou těchto výpovědí. Zmiňuje také výmluvu, že kniha je vlastně alegorií polského vládnutí, a ne reportáží z Etiopie. Nu, nevím, ale jako polská alegorie je dnes nesrozumitelná a jako africká reportáž je pochybná.“... celý text
— pomala_kniha