Indigové kouzlo přehled

předevčírem

Tenhle díl je prostě skvělý, ale nejdřív ho trochu přiblížím…

Sydney nemůže přestat myslet na Adrianovo vyznání a snaží se mu vyhýbat, jenže to nejde donekonečna a nejenom díky jejímu přidělení. Navíc jí chybí, nikdo ji nerozuměl tolik jako on. Snaží se také vypátrat Markuse, protože už teď ví, že ji Stantonová lhala, když říkala, že ho nezná. A po incidentu s Bojovníky se chce zaměřit i na ně. Neví ovšem, že se někdo zaměřil i na ni, a přestože se tomu bránila, tak ji nezbývá nic jiného než se začít víc věnovat magii, aby se ochránila.

Je to nabyté od začátku do konce, vůbec jsem se nenudila. Akce a zvraty se prolínají s romantickými chvilkami mezi Sydney a Adrianem, které to k sobě táhne čím dál, přestože by nic takového neměli cítit. Sydney se s tou přitažlivostí snaží bojovat, ale moc se jí to nedaří. A úplně ji chápu, kdo by odolal Adrianovi, když vidí, co všechno pro ni dělá?
Při čtení jsem tak přemýšlela nad poutem, které mají Jill a Adrian. Umíte si to představit? Být s někým takhle spojený, nemoct nic schovat. Když každou myšlenku, každou prožitou chvíli – třeba i intimní – uvidí i někdo jiný? Ještě třeba někdo mladší a opačného pohlaví? Uff. V některých věcech to měla Rose s Lissou jednodušší, přestože byly ve stejné situaci.

Mimochodem, musím autorce uznat, že konce napsat umí. Zatím se na poslední straně objevil nějaký zvrat u všech dílů této série. Zvrat, který dává tušit, že zamává s dějem, a přestože to třeba nejsou přímo infarktové konce, u kterých okamžitě potřebujete další díl, tak minimálně vzbudí zvědavost a zájem díky kterým se do dalšího dílu člověk určitě někdy pustí

09.10.2024

Po tom, jak předchozí díl skončil, jsem se nemohla dočkat toho, až u Booklab vyjde další kniha a já si budu moci přečíst, jak to bude pokračovat. Protože jestli autorka něco umí, tak useknout příběh v tu nejlepší chvíli, kdy do příběhu zasáhne něco co absolutně rozhodí všechno a všechny. Ani u Indigového kouzla tomu není jinak, takže teď budu znovu netrpělivě vyhlížet další díl.

Já osobně naprosto miluju chemii mezi Adrianem a Sydney a v tomhle díle to bylo naprosto TOP a od začátku až do konce jsem si jejich vzájemnou interakci a poštuchování užívala. I ostatní postavy jsou fajn a celkově mi sedí víc než v Akademii a baví mě jejich vzájemné vztahy i to, do jakých problémů je to občas přivede.

Autorka nám tentokrát naservírovala pořádnou dávku informací o alchymistech a díky tomu se dost posouvá zápletka, která se prolíná na pozadí celé série, ale aby toho nebylo málo, tak se objevuje další nebezpečí, které musí Sydney řešit. Tenhle díl byl zatím asi nejvíce nabitý akcí i emocemi. Tentokrát neměli hlavní hrdinové v podstatě ani chvilku klidu a museli se po hlavě vrhnout do vyřešení problému s alchymisty i s dalšími věcmi.

Líbilo se mi, jak je zpracované postupné prozření Sydney v záležitostech alchymistů, a i její vývoj co se týče její osobnosti a postojů. A vlastně nejen její, ale i dalších postav. Je fajn, že celou sérii nejsou zamrzlí na jednom místě, ale díky svým zkušenostem se posouvají dál a vyvíjejí se.

I když si to říkám snad u každého dílu, tak za mě tohle byl asi nejlepší díl, co jsem zatím přečetla, a díky zakončení jsem opravdu velmi zvědavá, jakým směrem se bude děj dále vyvíjet. I když Vampýrská akademie byla skvělá, tak musím uznat, že Pokrevní pouta mě právě díky lépe propracovaným postavám a jejich vývoji baví více.

Takže za mě velké doporučení, jedná se o skvělý příběh, a navíc díky krásným obálkám od Adely Stopky se i skvěle vyjímají v knihovně.
Za poskytnutí knihy k recenzi děkuji Booklab.