Invaze do Evropy přehled

02.10.2020

V předvánočním čase r.1983 se zjevila na knižním trhu senzace, poprvé od r.1948 vyšla zásluhou Našeho vojska tato úžasná kniha. Samozřejmě kvůli malému nákladu byla ihned vyprodána.
USA po průšvihu v Pearl Harbour si uvědomili, že jde do tuhého. Hledal se mezi hvězdičkovými generály schopný muž, který by srovnal a postavil do latě taková generálská esa jako George S.Patton, Omar Bradley či Douglas Mc Arthur.
F.D.Roosewlt dal na doporučení a začalo se čím dál, tím více mluvit o muži jménem Dwight D. Eisenhower.
V prosinci 1943 mu byla přislíbena hodnost „Supreme Allied Commander in Europe“ (SHAEF). Počátkem roku 1944 byl oficiálně jmenován velitelem „SHAEF“ kde plnil nezbytnou roli v celém procesu osvobozování Evropy.
V této hodnosti byl pověřen dalším úkolem - vyloděním spojenců v Evropě s krycím názvem „Operation Overlord“, které mělo osvobodit Evropu a porazit nacistické Německo. Operace Overlord, neboli Den D, se nakonec uskutečnila 6. června 1944. Od té doby až do konce války zodpovídal za všechna americká vojska na Západní frontě severně od Alp. Byl povýšen do hodnosti „General of the Army“, která je americkou obdobou polního maršála ve většině evropských armád. V této a předešlých hodnostech ukázal svůj velký talent ve vedení a smysl pro diplomacii.
Ačkoli nikdy přímo nezažil žádnou válku a bitvu na vlastní kůži, vydobyl si respekt předních generálů a politických vůdců. Vypořádával se s vojenským uměním i osobními ambicemi a egoismem svých problematických podřízených jako byli již zmínění velitelé Bradley, Patton a další, kteří často zastávali odlišnou taktiku pro osvobozování Evropy. U spojenců se jednalo o takové osobnosti jako byli Winston Churchill, britský polní maršál Bernard Montgomery a francouzský generál a budoucí prezident Francie Charles de Gaulle. Jejich spory o způsob osvobozování Evropy byly nezanedbatelné, ale nikdy neohrožovaly jejich vzájemné vztahy.
Jako jeden z mála Američanů byl schopen najít cestu i k Sovětům v čele s maršálem Georgijem Žukovem a Josefem Visarionovičem Stalinem, se kterými často osobně jednal. Tím si velice získal důvěru u svého nejvyššího nadřízeného, amerického prezidenta Franklina D. Roosevelta. Během jednání se Sověty vyjednal například, že to budou právě Sověti, kteří osvobodí Berlín. A tím zachránil podle odhadů až 100 000 amerických vojáků. Avšak toto jeho rozhodnutí bylo později mnohými historiky kritizováno, neboť tím posílil sovětský vliv a mělo to za následek velké množství Rusů padlých v berlínských ulicích během jeho osvobozování.
Je to věc názoru, ale zejména okamžitého rozhodnutí.
V tom spočívá velikost autora a později prezidenta USA.
O tom všem, tedy i o rozhodnutí poslat při invazním vylodění na jistou smrt stovky mladých mužů, což bylo děsivé rozhodování, píše jejich nejvyšší velitel.
Zájemci o military si opravdu počtou, kniha není běžným čtením.

Naprosto úžasná kniha.Z jiného pohledu na válku a čte se to samo až dokonce. Doporučuji