J jako Jestřáb přehled
Helen Macdonald
Helen Macdonaldová byla od dětství rozhodnutá věnovat se sokolnictví. Učila se proto terminologii pro zasvěcence a přečetla všechny klasiky z tohoto pozoruhodného oboru. Později, když jí zemřel otec, rozhodla se vycvičit vlastního jestřába. V jednom skotském přístavu za 800 liber koupila jestřábici Mabel, vzala si ji domů do Cambridge a pustila se do zdlouhavého, prazvláštního výcviku ptáka, jež patří k těm nejnezkrotnějším. Kniha J jako jestřáb nás vtáhne do podivuhodného příběhu autorky, která během doby, kdy krotila jestřába, se sama stávala divokou. Je to vyprávění o paměti, přírodě a národu a o tom, jak smířit smrt se životem a láskou.... celý text
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize J jako Jestřáb. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (5)
Strašně jsem se na tuhle knihu těšila. Na to že se dozvím něco o sokolnictví a především o jestřábech. Místo toho jsem četla příběh o překonávání deprese a smutku a rozbor života pana T. H. Whitea, jehož kniha hlavní postavu v dětství ovlivnila.
Není to špatná kniha, ale myslím, že se autorka v jedné knize věnuje tolika tématům (příroda, sokolnictví, ztráta spojená s depresí a smutkem, rozdíly mezi lidským a zvířecím vnímáním světa, T. H. White), že se vlastně na žádné nesoustředí natolik aby jsme se dostali, tak říkajíc, k jádru pudla. Navíc je to psáno velmi rozvláčným způsobem a to já moc nemusím. Nelituji že jsem si knihu přečetla ale znovu už bych to neudělala.
Zvláštní kniha, spíš několik v jednom balení: není pouze o mimořádném dravci, který je málo k vidění, natož zblízka, je navíc o několika lidech (a tak trochu o člověčenstvu jako takovém, přírodě a divočině, světu minulém a budoucím) - o autorce, o jejím nedávno zemřelém otci a o Terence ("Tim") Hanbury Whiteovi, spisovateli, jehož dílo a život právě v souvislosti s jestřáby je v knize hojně citováno a rozebíráno.
Nejsem osobně příznivcem žádného ochočování (usurpování) divokých zvířat, tím méně jejich výcviku pro jakékoli účely, takže mě zajímala spíše stránka soužití a možného porozumění s dravcem popisovaným obecně jako trucovité povahy (to mě i autorku rozesmávalo). Pár věcí mi proto nesedělo, spoustě věcí (právě s ohledem na "sokolnictví") jsem vůbec nerozuměla (jeden dva nákresy by to dokonale spravily) a zhusta jsem nerozuměla ani samotné autorce-hrdince (jednou jí dokonce ujede dost nestoudná myšlenka: "Kvůli tomuhle jestřábici nepotřebuji." - není to tedy a nemůže to nikdy být nějaké rovnocenné partnerství, vždy je tedy člověk nadřazen něčemu k tomu nezpůsobilému... - ovládání divoké přírody versus domestikace). Přesto jsem v knize našla spoustu zajímavostí faktických až filosofických (viz citáty).
Samozřejmě přijde řeč - ale docela dost pozdě - na zabíjení ... dravcem ("Držím jestřábici na ruce. Osmset padesát gramů smrti v pernatém kabátě; bytost, jejíž svět je strukturován do zákresů a vektorů, které ji směrují ke konci životů.") a postavení člověka v něm. Lovec a kořist, dravec a lovná kořist, predátor a jídlo. Moc se nám o fungování a důsledcích tohoto uspořádání nechce běžně přemýšlet, ale pokud už vlastní někdo dravce k lovu, pak samozřejmě musí...a na vlastní kůži se s tím vypořádává.
Knize chybí k úplnosti jediné: barevná fotografie hlavní hrdinky, jestřábice Mabel.
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha J jako Jestřáb v seznamech
v Přečtených | 14x |
ve Čtenářské výzvě | 4x |
v Doporučených | 2x |
v Knihotéce | 21x |
v Chystám se číst | 29x |
v Chci si koupit | 3x |
v dalších seznamech | 1x |
Po dlouhé době jsem našel knihu, kterou jsem bez přerušování dočetl do konce. Moc se mi líbila. Autorka miluje dravé ptáky a tu lásku dokáže přenést i na papír, umí krásně a bohatě popisovat přírodu i pocity a snaží se filozofovat. Můžu jedině doporučit.