Nové komentáře u knih Helen Macdonald
J jako Jestřáb
„Po dlouhé době jsem našel knihu, kterou jsem bez přerušování dočetl do konce. Moc se mi líbila. Autorka miluje dravé ptáky a tu lásku dokáže přenést i na papír, umí krásně a bohatě popisovat přírodu i pocity a snaží se filozofovat. Můžu jedině doporučit.“... celý text
— spursfan
J jako Jestřáb
„Strašně jsem se na tuhle knihu těšila. Na to že se dozvím něco o sokolnictví a především o jestřábech. Místo toho jsem četla příběh o překonávání deprese a smutku a rozbor života pana T. H. Whitea, jehož kniha hlavní postavu v dětství ovlivnila.
Není to špatná kniha, ale myslím, že se autorka v jedné knize věnuje tolika tématům (příroda, sokolnictví, ztráta spojená s depresí a smutkem, rozdíly mezi lidským a zvířecím vnímáním světa, T. H. White), že se vlastně na žádné nesoustředí natolik aby jsme se dostali, tak říkajíc, k jádru pudla. Navíc je to psáno velmi rozvláčným způsobem a to já moc nemusím. Nelituji že jsem si knihu přečetla ale znovu už bych to neudělala.“... celý text
— Roscata
J jako Jestřáb
„Zvláštní kniha, spíš několik v jednom balení: není pouze o mimořádném dravci, který je málo k vidění, natož zblízka, je navíc o několika lidech (a tak trochu o člověčenstvu jako takovém, přírodě a divočině, světu minulém a budoucím) - o autorce, o jejím nedávno zemřelém otci a o Terence ("Tim") Hanbury Whiteovi, spisovateli, jehož dílo a život právě v souvislosti s jestřáby je v knize hojně citováno a rozebíráno.
Nejsem osobně příznivcem žádného ochočování (usurpování) divokých zvířat, tím méně jejich výcviku pro jakékoli účely, takže mě zajímala spíše stránka soužití a možného porozumění s dravcem popisovaným obecně jako trucovité povahy (to mě i autorku rozesmávalo). Pár věcí mi proto nesedělo, spoustě věcí (právě s ohledem na "sokolnictví") jsem vůbec nerozuměla (jeden dva nákresy by to dokonale spravily) a zhusta jsem nerozuměla ani samotné autorce-hrdince (jednou jí dokonce ujede dost nestoudná myšlenka: "Kvůli tomuhle jestřábici nepotřebuji." - není to tedy a nemůže to nikdy být nějaké rovnocenné partnerství, vždy je tedy člověk nadřazen něčemu k tomu nezpůsobilému... - ovládání divoké přírody versus domestikace). Přesto jsem v knize našla spoustu zajímavostí faktických až filosofických (viz citáty).
Samozřejmě přijde řeč - ale docela dost pozdě - na zabíjení ... dravcem ("Držím jestřábici na ruce. Osmset padesát gramů smrti v pernatém kabátě; bytost, jejíž svět je strukturován do zákresů a vektorů, které ji směrují ke konci životů.") a postavení člověka v něm. Lovec a kořist, dravec a lovná kořist, predátor a jídlo. Moc se nám o fungování a důsledcích tohoto uspořádání nechce běžně přemýšlet, ale pokud už vlastní někdo dravce k lovu, pak samozřejmě musí...a na vlastní kůži se s tím vypořádává.
Knize chybí k úplnosti jediné: barevná fotografie hlavní hrdinky, jestřábice Mabel.“... celý text
— soukroma
J jako Jestřáb
„Nádherný příběh o prastaré touze člověka po spojení s divokou přírodou.Sokolnictví je jedna z mnoha možností, jak zjistit, kam sahají hranice naší trpělivosti a v této knize se prostřednictvím osobní zkušenosti autorky dozvíme hodně i o sobě.“... celý text
— niknikita
J jako Jestřáb
„Neobvyklá kniha, v které se prolíná více vrstev. Jednak na ni lze pohlížet jako příběh o přírodě a sokolničení, o peripetiích spojených s výcvikem dravého ptáka a o uvědomnění si rozdílů mezi lidským a zvířecím vnímáním světa. Zároveň je to i příběh o překonávání deprese a smutku ze ztráty blízkého člověka. A v neposlední řadě se příběh vypravěčky prolíná i s příběhem autora knihy, která ji v dětství ovlivnila. Rozhodně zajímavé a zvláštní vyprávění, které stojí za přečtení.“... celý text
— dalia1769
