Já řídím aneb Cesta životem ve svém vlastním autě přehled

19.11.2021

Druhá kniha od téhle spisovatelky a určitě poslední! Nesedla mi ani první, tahle se ke mně dostala náhodou, v době, kdy jsem konečně opravdu začala řídit. Říkala jsem si, že mi třeba v něčem pomůže, spíš mě ale pobavila. Co všechno může brát člověk za znamení! Co o člověku může říct jedna nehoda. A posuzovat zdraví člověka podle toho, co se mu na autě nejčastěji porouchá? Nebo jaký zvíře porazí a ještě tvrdit, že to zvíře vběhlo pod kola dobrovolně, že se obětovalo, aby nám dalo znamení? To se mi zdá opravdový nesmysl. Ale třeba jen na tohle nevěřím. A číst o tom, jak se člověk o všem rozhoduje, i o tom, že se nechá zabít při autonehodě, to mě až vytáčelo.
Myslím, že základní myšlenka autorky je dobrá, že si člověk má udělat jasno, co v životě chce (dokázat), být rozhodný a jít za svým. Ale že všude vidí znamení, to je moc.
Dobré rady by se daly shrnout max do krátké kapitoly.
Dávám hvězdičku za čtivost (nebýt to tak čtivý a vtipný, tak to nedočtu) a za to, že to psala s dobrým úmyslem - aby bylo na silnicích míň nehod. I když myslím, že tahle kniha tomu moc nepomůže.

Ne že by v knize nebylo pár užitečných rad do života, ale opravdu jenom pár. Motivační efekt se nedostavil a spíš mě vyděsila ještě víc. Kapitola o tom, jak autorka schválně jezdila v protisměru a jak se u toho cítila skvěle, nebo ta symbolika přejetých zvířat, wtf...