Jadérko přehled
Matt Bell
https://www.databazeknih.cz/img/books/50_/509694/bmid_jaderko-63ccf39b50eb2.jpg
4
11
11
Vsadili byste tváří v tvář konci světa na to, že se lidstvo nakonec spojí a katastrofu odvrátí? Jadérko je košatá a tajuplná kniha o stromech a lidech pod nimi — o lidech žijících ve světě, který proměňují. Dobou osídlování panenské Ameriky putuje faun Chapman, sazeč jabloní: zároveň zvíře otevřené původnímu řádu přírody, člověk odhodlaný vnutit světu vlastní pořádek a odvěká bájná bytost pronásledovaná dávnou i právě prožívanou vinou. Ve druhé polovině jednadvacátého století je Amerika zemí vyčerpaných možností a omezených svobod, jejíž krajinu „odsídluje“ šlechtitel stromů John, který chce dát Zemi novou šanci tím, že z ní smaže lidský cejch. Za koncem světa v ledové pustině přežívá poslední ubohý kyborg beze jména, dědic všeho tvorstva. Po stovkách let živoření v symbióze s unavenými stroji stane na začátku cesty, pro niž byl zřejmě původně stvořen. Na její konec nevidí, ale ví, že se sbíhá s jeho vlastním koncem jako kořeny v jednom kmeni. Všem pak do života zaznívá strašlivý hlas pěvce Orfea, žalozpěv schopný tvořit a bořit mikrosvěty.... celý text
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Jadérko. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (6)
Těžko bych napsala lepší komentář než ten, který sem přede mnou vložila Tyet. Nečtu prakticky vůbec sci-fi literaturu ani dystopie, tady jsem udělala výjimku, a to kvůli tématu, které je mojí podstatou. Nebylo to lehké čtení jak v tíživosti výpovědi, tak v samotném zpracování a přiznám se, že mnohé prvky jsem si ani nedokázala vizualizovat, a to nejsem jedinec bez fantazie. Ve světle toho, co dnes prožíváme je v románu dost možná nastíněn i další vývoj planety Země a i konec lidské civilizace, která je ve své danosti tak problematická, dnes očividně destruktivní pro samu podstatu života. Faun Chapman snad zosobňuje i bytost "člověka-zvířete", kterou jsme všichni někdy na počátku byli, jedince s lidským intelektem, ale zároveň čistou duší přírodního tvora, jenž cítí sounáležitost se všemi formami života i ne-života. Asi si ten příběh budu muset přečíst ještě jednou.
"Dnes ví, že všechno, co toho léta viděl, je pryč. Všichni zpěvní ptáci uhnízdění na nejvyšších stromech, ještěrky pobíhající po žulových balvanech. Medvídě s čenichem v podrostu, laně wapiti, na které narazil u soliska, posvátného pohřebiště mamutích kostí. Řeka už není, její tok odklonili. Solisko vysušili spolu s mokřadem. Odstranili každý kámen, který mohli, vystavěli z nich domy a pevnosti, zdi a ploty. Všechny stromy vykáceli kvůli polím a pastvinám, splavili je po řece na další stavby. Trávu vypálili, kvetoucí keře vyklučili. Lidé všechno obrátili naruby, aby jim to lépe vyhovovalo, aby to naplnilo jejich tužby.
Chapman dnes žije v budoucnosti, do níž tehdy nahlédl, a truchlí za nepoddajným světem, který tehdy poznal, který mu za to, že po něm nic nechce, na chvíli dal všechno, co měl. Tady je v přírodě stejně umíněné, kde má všechno, co kolem sebe vidí, vlastní vůli. Ve všem sídlí duše malého boha; už skoro zapomněl. Nevěří v božstvo, které vyznává jeho bratr, ani v to, jehož slovo káže Jasper Worth, ale jednu víru má: že každý tvor a vše, co roste, že každé jedinečné místo je bůžkem samo pro sebe".
přiznávám, zaujalo mně vysoké hodnocení právě v době, kdy jsem hledal vhodné tituly do naší spolkové knihovny. takže jsem knížku „pozdržel“, že si ji přečtu.
nebylo to lehké čtení. přes všechny utopie, sci-fi a dystopie, které už mi prošly rukama a zanechaly stopu v mozkovně bylo toto dílo něčím jiné. legenda o Johnym Appleseedovi dotažená až do konce, Eury posedlá vizí, čím dál, tím více připomínající Elona, John bojující s poznáním, jak to skončí a mnoho drobných šťouchů, jestli čtenář dává pozor.
za všechno jednoduché konstatování: dělali jsme (děláme) stejnou chybu jako všichni před námi. chceme zemi vládnout místo toho, abychom se na ní pokusili prostě žít.
jo, když slyším slovní stupiditu trvale udržitelný rozvoj a vidím, jak se každému, co ta slova vyslovuje protáčejí panenky a na pozadí vidím jejich euríčka nebo dolary nebo nějaké jiné bezcenné kousky připomenu si komunistickou častušku poručíme větru, dešti...
ale pro méně zběhlého čtenáře to může být opravdu záhul.
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (2)
„... narodit se do příběhu zkázy není zločin, ale je hřích nepokoušet se z něj uniknout.“
„Ne všechny bitvy si může člověk vybrat, nemůže si ani vždycky vybrat správnou stranu, a když bojuje dost dlouho, pochopí, že jedna strana nemusí být ta správná navěky. Všechno se může kdykoli změnit, všechno kromě slibů, které dal, kontraktů, které podepsal, přísah, jimiž se zavazoval sloužit a válčit.“
Kniha Jadérko v seznamech
| v Přečtených | 15x |
| ve Čtenářské výzvě | 1x |
| v Doporučených | 3x |
| v Knihotéce | 34x |
| v Chystám se číst | 34x |
| v Chci si koupit | 9x |
Jadérko
Asi se budu lišit od většiny, ale prvních dobrých 200 stran mě absolutně nebavilo.
Tři časové roviny byly zajímavé, ale v podstatě akorát detailním popisem krajiny a světa okolo.
Hrdinové mě nebavili, to co dělali mě moc nezajímalo.
Přesto jsem u knížky vydržela a pak se to přehouplo. Možná v momentě, kdy se C rozhodl opustit plazidlo? Přesně nevím.
Nakonec jsem dostala koktejl znepokojivých obrazů, časových liní umně spletených v jednu, se špetkou mytologie k tomu.
Ke knize už se asi nevrátím, ale 3,5 - 4 hvězdy si zaslouží.