Jak chutná moc přehled
Ladislav Mňačko
Moc doslova rozkládá své nositele, působí hnilobně – ze vzpurného bojovníka oddaného pravdě se vyklube uzurpátor, jenž opustil mravní příkaz pravdivosti i prostý zdravý rozum. Rebelantský Mňačko, sám vždy jednající podle svého nejlepšího svědomí, líčí, jak při pohledu z mocenského vrcholku mizí předsevzetí prospívat lidem a je nahrazeno úsilím o prospěch osobní, posedlostí sebou samým. Nesvobodný režim, jenž pronásleduje své kritiky, svádí mocné ke špatnostem – náš dnešek k tomu poskytuje desítky, stovky názorných příkladů. Mimořádně nadčasový a pro dnešek víc než poučný román Jak chutná moc pak sleduje celou jejich sérii ve všech polohách, směrech a vrstvách života. Co že řekl autor, jehož Západ vyzdvihl jako „československého Solženicyna" a „Orwella socialismu"? Toto: „Fanatismus za dobrou věc může lehce přerůst v útlak a zločin."... celý text
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Jak chutná moc. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (97)
Dlouho a dlouho jsem se chystal knihu přečíst. Až nedávno vyšla jako audiobook a tak jsem neváhal. Není to veselé čtení, ale hodně poučné a nutící k zamyšlení. Kam až člověk může (morálně) klesnout a je to skutečně ta "moc", jenž žene kupředu ? A hlavně, jak by se člověk v podobné situaci zachoval ? Smekám klobouk , pane Mňačko.
Jak chutná moc jsem dočetl už podruhé. Je to kniha, ke které já záhodno se vracet, má stále co říct a co hůř, je vlastně stále aktuální. Což je děsivé.
Související novinky (1)
Holly, Stříbrné hrdlo a další knižní novinky (20. týden)
12.05.2024
Citáty z knihy (1)
„Vytvorili sme nedýchateľné ovzdušie nedôvery. Nikto nikomu neverí. Každý je sám.“
Kniha Jak chutná moc v seznamech
v Právě čtených | 6x |
v Přečtených | 778x |
ve Čtenářské výzvě | 137x |
v Doporučených | 64x |
v Mé knihovně | 303x |
v Chystám se číst | 260x |
v Chci si koupit | 59x |
v dalších seznamech | 3x |
Autorovy další knížky
1968 | Agresori |
1968 | Ako chutí moc |
1997 | Někdo mě chce zabít |
1966 | Jizvy zůstaly |
1994 | Gigant aneb Tajemství ostrova věčné lásky |
Knihu jsem četla poprvé někdy ve dvaceti, možná trochu dříve. Tehdy to byla zakázaná literatura. A udělala na mne obrovský dojem. Teď mi bude za chvíli čtyřiašedesát a musím říct, že mnohokrát, opravdu mnohokrát, v průběhu těch čtyřiačtyřiceti let jsem si na tu knížku vzpomněla. Je to neveselý příběh, ale hodně poučný a hodně k zamyšlení. Doporučila jsem k přečtení svým dospělým dětem a doporučuji všem.