Jak Irové zachránili civilizaci přehled

27.11.2023

Upřímně řečeno, kniha mě spíše zklamala. Samotné téma se zdá velmi zajímavé - Christianizace Irska a s ní spojená transformace raně středověké evropské společnosti, evoluce monasticismu, kontinuita antické vzdělanosti a umění.

Ovšem autor věnuje nastíněnému obsahu výrazně menší část textu. Mám také dojem, že kniha se nadměrně často opírá o citace z umělecké literatury. Vím, že nejde o odborný text, přesto mi vadí některé (snad až příliš sebevědomě prezentované) nepodložené závěry (zřejmě ne vždy nutně chybné).

Největší problém mám pak s autorským stylem (už samotný název knihy je poněkud nadnesený). Cahillův způsob psaní naznačuje umělecké ambice a místy zdůrazňuje spíše autorovu inteligenci a sečtělost na úkor obsahu. Jazykový projev mi připomíná některé knihy Martina C. Putny, jehož (na můj vkus až příliš ambiciózní) autorský styl mi také nesedí...

13.11.2023

Po slovech samotného sv. Patrika jsem sáhnul s odstupem let po opravdu povedené knize Thomase Cahilla. Říkal jsem si, že tehdejší původní komentář bude chtít revizi či doplnění, ale asi není moc potřeba. Jeho znění je v komentářích níže.

Doplnit snad můžu jenom to, že optikou let jsem si o to víc užil souvislosti a vyprávění o působení irských mnichů, v čele s Patrikem, Columbem, Kolumbánem a Aidanem. Irští potulní mniši mimochodem došli až na Modrou u Velehradu, pomohli Karlu Velikému stát se strůjcem první renesance a taky po sobě zanechali třeba nádhernou knihu z Kellsa. A především byli přehlíženým, zato velmi důležitým, azylem, díky němuž dokázala Evropa znovu objevit vlastní kulturu.

Cahill tyhle příběhy, propletené s keltskou kulturou, souvislostmi, vtipem, odkazy či dokonce přepisy, předkládá velmi čtivě. Jako se píše v anotaci. Je to, jak píše Thoma Keneally, čtení podmanivé a přitom nenásilně odborné.