Jak jsem se mýlil v Miloši Zemanovi přehled

22.12.2022

Tohle není až tak překvapivé, když si uvědomím, jakou cestou a kudy Martin Komárek k pomyslné slávě novináře přišel... nestyda.

19.04.2020

Myslím, že čtenáře, kteří jsou velkými obdivovateli pana prezidenta Zemana, ale i ty, kteří jej bytostně nesnášejí, tato kniha zcela jistě naštve. Autor se totiž snaží na M. Zemanovi hledat nejen chyby, jak bývá zvykem zejména v našich médiích, ale popisuje i jeho kladné osobnostní rysy. Osobně nepatřím ani do jedné skupiny, emoce mnou tudíž necloumaly a některé části knihy jsem si docela užila. Je tam třeba spousta věcí z naší politické scény z 90. let a krátce po roce 2000, kterých kdysi byly plné noviny, ale s tím, jak se hlavní protagonisté postupně odklidili (nebo byli odklizeni) ze scény, anebo prostě změnili barvy, rétoriku, nebo měli to štěstí, že přišly jiné události, jsme na mnoho z toho dávno zapomněli. A je fajn si to všechno připomínat, protože současnost nelze pochopit bez kontextu minulosti – vzdálené i té docela nedávné.

Vše je psáno s lehce ironickým nadhledem, takže jsem se i zasmála. Co mi vadilo, byly jednak překlepy a gramatické chyby (ve spoustě souvětí chybějící čárky na správných místech – čekala bych, že novinář si s takovými věcmi poradí!) a pak nekonečné opakování některých skutečností. Osobně sice považuji opakování za matku moudrosti a i když sama píšu nějaký delší text, občas se snažím (jen jinou formulací) nějakou skutečnost připomenout kvůli návaznost. Ale tady toho bylo skutečně moc i na mě, a to i při stylu čtení, kdy jsem knihu četla asi půl roku, vždy několik kapitol za týden, někdy taky jen jednu (knihu totiž dostal k předminulým Vánocům můj táta a má ji pořád na nočním stolku, jakože ji bude číst :-)... četla jsem vždy o přestávce během sobotního úklidu :-) ). Kdyby kniha byla poloviční, přinesla by čtenáři více.