Jak jsem se stal primátorem Reykjavíku přehled
Jón Gnarr
https://www.databazeknih.cz/img/books/22_/223055/mid_jak-jsem-se-stal-primatorem-reykjav-223055.jpg
4
49
49
Podtitul: a chtěl změnit svět poté, co jsem odešel od Björk Jón Gnarr nikdy nedokončil školu, pracoval jako dělník, taxikář a později komik. Přesto se stal starostou hlavního města Islandu. To je jistě přinejmenším zajímavý materiál na knihu o cestě tohoto zdánlivě obyčejného muže na výsluní politiky. Jón Gnarr nás ve vzpomínkách zavede do svého dětství, podělí se o radikální volební program své Nejlepší strany a povypráví o zákulisních intrikách městské rady. Alespoň trochu nám tak odhalí záhadný islandský národ a jeho povahu.... celý text
Literatura světová
Vydáno: 2014 , PragmaOriginální název:
Horen sie gut zu und wiederholen, 2014
více info...
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Jak jsem se stal primátorem Reykjavíku. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (19)
Neprišlo mi to vtipné ani zaujímavé, nič pre mňa. Čakala som niečo vtipné a severské, no v podstate šlo o denník dospelého muža, ktorý nejakým zázrakom načrel do politiky z ktorej si robil (v jeho podaní) žarty.
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Jak jsem se stal primátorem Reykjavíku v seznamech
| v Přečtených | 66x |
| ve Čtenářské výzvě | 13x |
| v Doporučených | 2x |
| v Knihotéce | 18x |
| v Chystám se číst | 29x |
| v Chci si koupit | 5x |
Dadaistický anarchistický populismus, sama bych řekla, že to není možné, ale asi tak by se dala charakterizovat ideologie (či spíše smýšlení) Nejlepší strany, potažmo pak Jóna Gnarra. Čekala jsem od knihy asi dost něco jiného než jsem dostala. Není to ani deník, ani v podstatě autobiografie, spíš jednotlivé kapitoly se podobají blogovým zápiskům, kde subjektivně interpretuje svoje postoje a jak se stal primátorem Reykjavíku. Pro politologa knížka zajímavá, pro ty, co se ale politiku moc nezajímají, může přinést falešný obrázek i svoji subjektivností (Gnarr nic udělal, jen se ho nikdo nebere vážně...proč asi?). Nechci být přehnaně kritická, samozřejmě spoustu věcí, které popisuje jsou super. Nevím, jak moc to byla pouze jeho zásluha, ale sama jsem se přesvědčila, že Reykjavík je skvělé a uvolněné místo. Přesto to bylo jen opakování frází, které známe a kniha nepřinesla nic nového.