• Autor
• Knihy
• Bazar
• Životopis
• Citáty
• Diskuze

Populární knihy

Nové komentáře u knih Jón Gnarr

Indián

„Upřímná výpověď o dětství kluka s ADHD (nebo něco podobného). Jako dospělý už dokáže formulovat to, co jako dítě nedokázal, v tom vidím velký přínos knížky. Jinak je to celkem náročné čtení, člověk má soucit střídavě s Jónem, střídavě s jeho rodiči i okolím, protože kluk byl nebezpečný sobě i všem kolem. Každopádně je to psané tak vtipně, že některé kapitoly (lyžák, diskotéka ve škole) člověk neví, jestli se smát, nebo brečet nad traumatizovaným Jónem.“... celý text
— changaj

---

Indián

„Docela zajímavé vzpomínky na dětství, ale dost repetitivní a bez nějakého většího vývoje či vyústění.“
— Teclaireddy

---

Indián

„Není to úplně "román", jak láká obálka - spíš jen čtivý sled více či méně propojených a někdy zbytečně repetitivních situací (především průšvihů) z autorova dětství bez nějakého dramatického oblouku, který čtenáři umožní vcítit se do kůže dítěte s ADHD a jinými poruchami a nahlédnout trochu do života na Islandu.“... celý text
— DiskretniBarman

---

---

Indián

„Vážně je v anotaci napsáno, že byl autor šikanován? Podle jeho osobní výpovědi spíše šikanoval celý svět kolem sebe (a poruchou bych to neomlouvala). Jedinou zajímavost shledávám na tom, že se tento sebelítostivý fracek stal primátorem. Slibovanou "vysoce zábavnou" náladu jsem v knize nenašla, spíše plno smutku nad konáním jedince a soucit s okolím. Styl psaní je velmi jednoduchý až prostý. Název bych změnila na Antiindián.“... celý text
— pajaroh

---

Jak jsem se stal primátorem Reykjavíku

„Dadaistický anarchistický populismus, sama bych řekla, že to není možné, ale asi tak by se dala charakterizovat ideologie (či spíše smýšlení) Nejlepší strany, potažmo pak Jóna Gnarra. Čekala jsem od knihy asi dost něco jiného než jsem dostala. Není to ani deník, ani v podstatě autobiografie, spíš jednotlivé kapitoly se podobají blogovým zápiskům, kde subjektivně interpretuje svoje postoje a jak se stal primátorem Reykjavíku. Pro politologa knížka zajímavá, pro ty, co se ale politiku moc nezajímají, může přinést falešný obrázek i svoji subjektivností (Gnarr nic udělal, jen se ho nikdo nebere vážně...proč asi?). Nechci být přehnaně kritická, samozřejmě spoustu věcí, které popisuje jsou super. Nevím, jak moc to byla pouze jeho zásluha, ale sama jsem se přesvědčila, že Reykjavík je skvělé a uvolněné místo. Přesto to bylo jen opakování frází, které známe a kniha nepřinesla nic nového.“... celý text
— maid