changaj
komentáře u knih
Když teče krev
Stephen King
Docela škoda toho béčkového názvu a obálky, protože obsah knížky je trochu jinde. Telefon pana Harrigana je parádní duchařský příběh s atmosférou. Kdo by nechtěl takového "kamaráda na telefonu"? Chuckův život je nádherný filozofický příběh o lásce k životu, neskutečně zvláštně podaný. Po WTF začátku začíná všechno dávat smysl. Když teče krev je variací na Outsidera, ale čte se hezky. Poslední povídka "Krysa" mně nesedla, připadala mi nekonzistentní.
Cyklus vlkodlaka
Stephen King
Taková Kingovská miniaturka. Neurazí, nenadchne. Velké plus představují ilustrace - hlavně ty černobílé perovky. "Hezká knížka" na pohled, to se taky počítá.
Labyrint z ledu
Buddy Levy
Strhující čtení. Ačkoliv autor není přímý účastník expedice, ale "jen" novinář, podařilo se mu výpravu přiblížit opravdu barvitě a člověk ji vnímá (a trpí s polárníky) všemi smysly. Popsal všechny charaktery, velitel Greely je chvílemi směšný svým lpěním na vojenské disciplíně, chvílemi dojemný oddaností svému poslání a své vlasti (zatímco politici nad ním téměř zlomili hůl). Nad výpravou se vznáší otazník kanibalismu (podle některých pramenů to byl pravý důvod popravy Henryho). Člověka to přivádí k úvahám - pokud dnes může někdo po smrti darovat orgány, které zachrání život dalším lidem, proč by se na kanibalismus v takových strašných podmínkách mělo nahlížet nějak jinak?
Superstrašlivák
David Walliams
Jedna ze slabších Walliamsových knih. Hodně nechutností, hodně krutosti. Asi chápu vyznění, že proti útlaku je nutné se sjednotit a stmelit, ale kniha syna (i mě) trochu minula.
Všechno je definitivní
Stephen King
Sbírka obsahuje pár hodně povedených povídek: 1408 (na první pohled klišé o strašidelném pokoji v hotelu), Jízda na střele (spíš psychologická povídka o srovnávání se se smrtelností), největší úlet je ovšem Oběd v Gotham café, to je "zápletka" že by jeden pad...ála Tarantino.
Táta za všechny prachy
David Walliams
Drsňácký příběh o vztahu táty a syna (a jedna LGBT svatba jako bonus).
Jižanské stromy divné ovoce nesou
Percival Everett
Žánrově hodně těžko zařaditelná knížka: detektivka, horor, komedie, mystérium...Vzhledem k cenzuře, která v současnosti řádí v amerických knihovnách, je to dost odvážná knížka reflektující temnou historii (nejen) v Mississippi.
Klika byla vysoko
Roman Szpuk
Poetický deník autora - šumavského samotáře. Útržky z "civilizace" jsou chaotické, depresivní, jako ze zlého snu. Naopak "Obrazy ze Šumavy", z lesů a z prostředí samorostlých přátel jsou plné krásy, pokory před stvořením a Vesmírem. Čtení je to tak působivé, že člověk skoro cítí na kůži rosu, která se po ránu sráží nad Šumavou.
Ledová obluda
David Walliams
Četli jsme se synem, který se právě učí číst (četl vytučněná citoslovce, která tvoří asi 30% knihy) TÚÚ, NEE, PRÁSK apod. Z tohoto pohledu užitečná knížka. Na mě trošku dlouhá, ale pár povedených vtípků činí toto dílo stravitelné i pro dospělého.
Outsider
Stephen King
(SPOILER) Za mě jedna z nejstrašidelnějších Kingovek. Marysvillské podzemí je vůbec luxusní prostředí pro horor a mohlo hrát klidně i ústřední roli. Konec trochu přitažený za vlasy (rozhovor s monstrem a jeho eliminace ložisky ve fusakli).
Indián
Jón Gnarr
Upřímná výpověď o dětství kluka s ADHD (nebo něco podobného). Jako dospělý už dokáže formulovat to, co jako dítě nedokázal, v tom vidím velký přínos knížky. Jinak je to celkem náročné čtení, člověk má soucit střídavě s Jónem, střídavě s jeho rodiči i okolím, protože kluk byl nebezpečný sobě i všem kolem. Každopádně je to psané tak vtipně, že některé kapitoly (lyžák, diskotéka ve škole) člověk neví, jestli se smát, nebo brečet nad traumatizovaným Jónem.
Holly
Stephen King
Tato kniha rozdělenou americkou společnost opravdu nestmelí, i když v epilogu se to King (tipuju na přání nějakého recenzenta) pokouší trochu žehlit. Prostě klaďasi jsou očkovaní demokraté, vrazi a blbci neočkovaní republikáni. Jinak pěkný thriller.
Příšerná teta
David Walliams
Docela krutý příběh. Za mě je nejpodařenější postavou komorník Gibbon :-)
Syn větru a prsatý muž
Josef Formánek
Na Formánkovi oceňuji hlavně upřímnost, se kterou píše (ačkoliv mně právě z tohoto důvodu nesedí er-forma a pseudonym David). Nebýt závěrečné katarze, přijetí PANTA RHEI, tak by mě kniha spíš hodně vytáčela. My se můžeme měnit a tradiční společnosti ne? Vždyť je to mimo jiné právě turismus, který deformuje (mění) tradiční život zapadlých komunit. Kdyby dnes přijel po 60 letech Američan na Valašsko, oblečený v beránčím kožichu a v klobouku z choroše a byl by zklamaný, že tradice už jsou k vidění jen v rožnovském skanzenu a že se za ně se platí - co bychom si o něm mysleli? Jedu do divočiny a se*e mě, že tam potkávám jiné turisty? Pozorovatel ovlivňuje a mění pozorované a nesmí nad tím plakat. Přeju autorovi, aby ho cesta utvrdila v jeho závěrečném rozhodnutí, protože mám pocit, že všem "svým ženám" něco dluží.
Čarodějnice
Roald Dahl
Zajímavý a originální námět, ale knížka mi přijde trochu nekompaktní - slet čarodějnic je strašně natahovaný, a konec vlastně celkem otevřený. Hvězdička navíc za vtipný recept na lektvar (m.j. ze zmenšujících konců dalekohledů). Králem dětských hororů pro mě ale jednoznačně zůstává Chris Priestley. PS. Co pořád má Dahl s tím žraním malých dětí? Četla jsem od něho dvě knížky a obě to mají téměř jako ústřední motiv...!
Mihotání: Na konci Grónska
Ilona Wiśniewska
Reportáž z konce světa. Obrázky z života lidí, kteří chtějí žít svým způsobem života, ale moderní svět je válcuje, i když vlastně jen "mimochodem". Obyvatelé a poslední lovci severního Grónska jsou totiž všem ukradení. Američané nechali na místě jaderné znečištění, Dánové koloniální minulost, někteří polární badatelé nemanželské a zapřené děti. Lov je omezovaný kvótami, jiná obživa takřka neexistuje...Přesto není knížka depresivní, ukazuje jiné způsoby života, jiné pohledy na život a smrt. Příklad citlivé a empatické reportáže (nebo etnografie) autorky Wisniewské. Nesmírně zajímavé čtení, nejen pro antropology.
Ostrov Duma Key
Stephen King
SPOILER !!! První půlka je ve znamení úžasné atmosféry a tajemna. Osamělý ostrov, muž začínající nový život, příliv umělecké inspirace a záhadní sousedé. Od momentu výstavy se autor jaksi příliš "rozkingoval" a trochu přetáhnul strunu. Po cestě do jižního domu se objevují monstra jako kdyby je tahal z klobouku: žáby, ptáci, černoušek, aligátor, zombíci a skoro bych čekala i čertíka z krabičky. Na druhou stranu hromadu motivů nechal King nedotaženou (co třeba znamenaly tenisové míčky? Co způsobila armáda na ostrově, že se tam tak dařilo vegetaci? Kdo vlastně byla Persé - kdo figurku vytvořil?) Ale OK, King píše tak dobře, že i recept na guláš by natáhnul na 500 stránek a člověk by se nenudil.
Jirka a indiáni
Pavel Čech
Čechův svět je milý, nostalgický a poetický, vždycky potěší duši. Ani Jirka s indiány nejsou výjimkou.