changaj
komentáře u knih
Indián
Jón Gnarr
Upřímná výpověď o dětství kluka s ADHD (nebo něco podobného). Jako dospělý už dokáže formulovat to, co jako dítě nedokázal, v tom vidím velký přínos knížky. Jinak je to celkem náročné čtení, člověk má soucit střídavě s Jónem, střídavě s jeho rodiči i okolím, protože kluk byl nebezpečný sobě i všem kolem. Každopádně je to psané tak vtipně, že některé kapitoly (lyžák, diskotéka ve škole) člověk neví, jestli se smát, nebo brečet nad traumatizovaným Jónem.
Holly
Stephen King
Tato kniha rozdělenou americkou společnost opravdu nestmelí, i když v epilogu se to King (tipuju na přání nějakého recenzenta) pokouší trochu žehlit. Prostě klaďasi jsou očkovaní demokraté, vrazi a blbci neočkovaní republikáni. Jinak pěkný thriller.
Příšerná teta
David Walliams
Docela krutý příběh. Za mě je nejpodařenější postavou komorník Gibbon :-)
Syn větru a prsatý muž
Josef Formánek
Na Formánkovi oceňuji hlavně upřímnost, se kterou píše (ačkoliv mně právě z tohoto důvodu nesedí er-forma a pseudonym David). Nebýt závěrečné katarze, přijetí PANTA RHEI, tak by mě kniha spíš hodně vytáčela. My se můžeme měnit a tradiční společnosti ne? Vždyť je to mimo jiné právě turismus, který deformuje (mění) tradiční život zapadlých komunit. Kdyby dnes přijel po 60 letech Američan na Valašsko, oblečený v beránčím kožichu a v klobouku z choroše a byl by zklamaný, že tradice už jsou k vidění jen v rožnovském skanzenu a že se za ně se platí - co bychom si o něm mysleli? Jedu do divočiny a se*e mě, že tam potkávám jiné turisty? Pozorovatel ovlivňuje a mění pozorované a nesmí nad tím plakat. Přeju autorovi, aby ho cesta utvrdila v jeho závěrečném rozhodnutí, protože mám pocit, že všem "svým ženám" něco dluží.
Čarodějnice
Roald Dahl
Zajímavý a originální námět, ale knížka mi přijde trochu nekompaktní - slet čarodějnic je strašně natahovaný, a konec vlastně celkem otevřený. Hvězdička navíc za vtipný recept na lektvar (m.j. ze zmenšujících konců dalekohledů). Králem dětských hororů pro mě ale jednoznačně zůstává Chris Priestley. PS. Co pořád má Dahl s tím žraním malých dětí? Četla jsem od něho dvě knížky a obě to mají téměř jako ústřední motiv...!
Mihotání: Na konci Grónska
Ilona Wiśniewska
Reportáž z konce světa. Obrázky z života lidí, kteří chtějí žít svým způsobem života, ale moderní svět je válcuje, i když vlastně jen "mimochodem". Obyvatelé a poslední lovci severního Grónska jsou totiž všem ukradení. Američané nechali na místě jaderné znečištění, Dánové koloniální minulost, někteří polární badatelé nemanželské a zapřené děti. Lov je omezovaný kvótami, jiná obživa takřka neexistuje...Přesto není knížka depresivní, ukazuje jiné způsoby života, jiné pohledy na život a smrt. Příklad citlivé a empatické reportáže (nebo etnografie) autorky Wisniewské. Nesmírně zajímavé čtení, nejen pro antropology.
Ostrov Duma Key
Stephen King
SPOILER !!! První půlka je ve znamení úžasné atmosféry a tajemna. Osamělý ostrov, muž začínající nový život, příliv umělecké inspirace a záhadní sousedé. Od momentu výstavy se autor jaksi příliš "rozkingoval" a trochu přetáhnul strunu. Po cestě do jižního domu se objevují monstra jako kdyby je tahal z klobouku: žáby, ptáci, černoušek, aligátor, zombíci a skoro bych čekala i čertíka z krabičky. Na druhou stranu hromadu motivů nechal King nedotaženou (co třeba znamenaly tenisové míčky? Co způsobila armáda na ostrově, že se tam tak dařilo vegetaci? Kdo vlastně byla Persé - kdo figurku vytvořil?) Ale OK, King píše tak dobře, že i recept na guláš by natáhnul na 500 stránek a člověk by se nenudil.
Jirka a indiáni
Pavel Čech
Čechův svět je milý, nostalgický a poetický, vždycky potěší duši. Ani Jirka s indiány nejsou výjimkou.
Duše rostlin
Radomil Hradil
Velmi inspirativní pohled na rostliny/botaniku. Hradil přibližuje Goetha jako přírodovědce a vykládá jeho botanický spis o rostlinách. Škoda, že ho dnes známe "jen" jako básníka, protože jako vědec je velmi originální (z pohledu současné vědy je to samozřejmě nesrozumitelné nebo rovnou nonsens, protože ta z hmoty "vyhnala ducha"). Kdo máš uši ke slyšení slyš :-)
Dlouhý pochod
Stephen King
Sto kluků se vydá na pochod, který může přežít jediný... asi tady nešlo ani o domýšlení kontextu (dystopie, převrat, Brigády) ale prostě o nastavení okolností, které odhalí nitro a psychiku chodců v extrémní situaci. Proto mně asi ani nevadil závěr, protože vše důležité se prostě stalo po cestě. Každopádně jak takové šílené téma může nějakého člověka ("Bachmana":-) vůbec napadnout, je pro mě nepochopitelné.
Pohádky
Vuk Stefanovič Karadžič
Jihoslovanské pohádky - některé zněly povědomě, některé měly orientální ráz, jiné byly až bizarní. Každopádně mě docela překvapilo, že se v dětské literatuře objevují slova jako h*vno, p*del, ku*va. Na druhou stranu to jistě přináší autenticitu do této sbírky pohádek.
Dvacet tisíc mil pod mořem
Jules Verne
Četla jsem knížku sedmiletému synovi, takže určitě nejsem cílová skupina...Na jednu stranu je celý příběh založený na parádní myšlence geniálního vědce a společenského vyvržence Nema, úžasná je i atmosféra podmořských navštívených míst. Na druhou stranu mě přímo vytáčely vztahy hlavních hrdinů. Podle mě vzal kapitán Nemo trosečníky na palubu Nautilo jen aby si mohl tzv. honit triko, aby měl nové publikum, které by mohl ohromit svými schopnostmi a znalostmi. Podobně vztah Arronaxe a jeho sluhy Conseille byl prostě parasexuální, marná sláva...ale takových vztahů jsou vlastně plné univerzity. No jak říkám, nejsem cílová skupina, ale synovi se kniha líbila a to je hlavní.
Města na planině
Cormac McCarthy
Těžký i když krásný příběh. McCarthy je velký autor, ale na jeho knížky člověk opravdu aby sbíral sílu, protože absence jakékoliv naděje je někdy bolestná.
Pan Krátur
Chris Priestley
Dobře napsané, jak to Priestley umí. Na druhou stranu příběh není úplně "samonosný" předpokládá jak znalost Frankensteina, tak Olivera Twista, takže román lze vnímat spíš jako autorův komentář k oběma dílům.
Jonáš a velryba
Ivana Pecháčková
Další ze starozákonních příběhů, tentokrát s mimořádně roztomilými ilustracemi.
Kain a Ábel
Ivana Pecháčková
Slavný bratrovražedný příběh ve veselých barvách malířky Ester Nemjó.
Stvoření světa
Ivana Pecháčková
První knížka edice biblických příběhů pro děti manamana. Příběh je zjednodušený pro potřeby dětí a knížce vévodí malby začínajících umělců. Je to podle mě velmi šťastný nápad. Syn se s touto knížkou učí číst (písmo je velké a tiskací, plus častá opakování slov - ideální knížka i pro tyto účely).
Stařec, který četl milostné romány
Luis Sepúlveda
Krátký a úderný příběh o vztahu člověka , civilizace a divočiny. Oceňuju, že ačkoliv je novela až "mýtická" není patetická a dokonce jí nechybí humor.
Bílá Voda
Kateřina Tučková
Napsat takovou knihu je hlavně záslužné, protože útlak katolické církve za komunizmu není všeobecně známý a na první pohled to není téma, které by mělo potenciál stát se trhákem - a ono jo! Funguje to a navzdory rozsahu se to četlo opravdu dobře. Tučková dokáže prostě vyhmátnout, co veřejnost osloví a jaká témata visí ve vzduchu: feminismus, diskriminace všeho druhu (zajímavá postava Romky Bohdanky), dokonce i vztah ke zvířatům (paralela honu). osobně mi nesedělo jen míchání reality s fikcí (některá jména jsou pozměněna, některá ne), chvílemi má člověk při čtení pocit, že je v muzeu (což není na škodu) a pak aby si člověk na internetu dohledával, jak to ve skutečnosti vlastně bylo. Ale i tohle je vlastně pozitivní důsledek četby Bílé Vody.
