changaj
komentáře u knih
Pan Mercedes
Stephen King
Čtivá detektivka, výborně vykreslený vrah a jeho rodina, bohužel ostatní postavy by se v reálu asi chovaly úplně jinak (hlavně Holly), ale chápu, co tím King chtěl říci. Prostě druhá půlka knížky je trochu úlet, ale pořád dobré čtení.
Bazar zlých snů
Stephen King
Z Bazaru zlých snů si vybere každý. Hororové příběhy s vesmírnými monstry (Míle 81), "civilní" příběhy které mám od Kinga opravdu nejraději (Batman a Robin mají spor), téměř feministická povídka (Herman Wouk stále žije), dokonce i veselé a roztomilé (sic!) Opilé rachejtle, mysteriózní Duna, Zlý chlapeček...King se v Bazaru představuje opravdu pestrým vějířem povídek.
Příšerné příběhy z Černé lodi
Chris Priestley
Hororové příběhy s podařenou zápletkou. Chytré a čitelné i pro dospělé, děti autor moc nešetří...
Dcera sněhu
Eowyn Ivey
Magický a kouzelný román, láska, touha a aljašská divočina. Hezké čtení na advent, příběh bez záporáků :-)
Kalmann
Joachim B. Schmidt
Vlastně je to taková pohádka. Hloupý Honza zabije draka, vytře všem zrak a ještě (možná) získá princeznu. Takže klid.
Vše je na svém místě
Oliver Sacks
Sbírka esejů Sackse nám představuje autorův život (dětské nadšení pro vědu, bilance života) ale i zajímavé případy a kazuistiky, které ho zaujaly. Velmi inspirativní a čtivá knížka, která ukazuje pestrost a proměnlivost tvora jménem člověk.
Příšerné příběhy vánoční
Chris Priestley
Navnaděna psychostrýčkem Monteguem, půjčila jsem synovi i Příšerné příběhy vánoční. Audiokniha je výborně načtená L. Frejem. Vyloženě si to užíval a někde mírně přehrával, takže do hororu vnášel jakoby i trochu ironie, ale vyznělo to výborně. Povídky jsou chytré, vydařené a strašidelné, i když některé motivy už Priestley opakuje (ďábelské hračky a modely reality). Každopádně kvalitní zábava na dlouhé prosincové večery, nejen pro děti.
Čtyři roční doby
Stephen King
Jednoznačně nejlepší Kingovina. Všechny čtyři novely jsou perly.
Tělo je opravdu o tom, co nejde sdělit. Kdo klouže po povrchu, holt nepochopí. Kluci si vyrazí na výpravu s cílem najít tělo jiného kluka, sraženého vlakem. Ve skutečnosti se dává do chodu kolo osudu a celá cesta se stává orákulem a zároveň iniciačním rituálem. Ukáže se, co v kom doopravdy vězí a dokonce co na něj čeká. Na konci neobjeví jenom mrtvé tělo, ale spíš vlastní mrtvou nevinnost, svoje mrtvé dětství. Čistotu odnesla ta srnka ráno na kolejích.
Nadaný žák je neskutečně strhující a hrozivý psychologický horor, o to horší, jak realisticky všechno působí. Starý velitel koncentráku a mladý úchylný kluk se vzájemně zrcadlí a sdílí svoji posedlost. Jejich vztah má nenávistně láskyplný náboj a starý nikdy nevysloví chlapcovo jméno (je to pro něj tabu, protože v němčině znamená Todd - Tod smrt). Geniální, ale jak na takové téma mohl někdo normální vůbec přijít?
Dýchací metoda - výborný příběh s ještě lepší "vedlejší linií" příběhu. V záhadném pánském klubu se na Vánoce vypráví tajemné příběhy. Ale na nic se neptejte, nebo... Zřejmě je v tom něco autobiografického, nebo je hlavní hrdina symbolem čtenáře a klub je Kingovo království?
Rita Hayworthová a vykoupení z věznice Shawshank - novela o vnitřní svobodě a ceně svobody. Předloha velmi vydařeného filmu.
Příšerné příběhy strýce Montaguea
Chris Priestley
Velmi příjemné překvapení, vzhledem k tomu, že jsem knížku původně půjčovala pro syna. Vydařené a originální hororové příběhy podivínského strýčka Monteguea.
Matka světla
Auður Ava Ólafsdóttir
Knížka poetická i zemitá, chaotická i inspirativní, přesně jako pratetiny rukopisy...
Pomalý učeň
Thomas Pynchon
Pynchon mě buď míjí, nebo jsem jeho géniu ještě nedorostla. První tři povídky šly dosti mimo mě, čtvrtá, "Tajná integrace" byla ovšem perfektní a nadčasová. Jako celek si netroufám hodnotit.
Lincolnova dálnice
Amor Towles
Towlesova Dálnice se dobře čte (ačkoliv je to špalek) a má spád. Trochu mi připomíná "Bylo nás pět" na americký způsob. Ačkoliv děj není vždycky růžový a všichni zúčastnění si s sebou nesou nejrůznější traumata, tak vyznění je docela optimistické, asi hlavně díky jedné z ústředních postav - Billymu. Zajímavé je, že je to jedna z mála knížek, kde jsou třeba církevní školy (respektive sestra Agnes) vylíčeny v docela pozitivním světle, což je naprostá rarita severoamerické literatury.
Král panna
Marion Woodman
Mytologická a psychoanalytická interpretace tradiční ruské pohádky, práce dvou autorů. Velice podnětné a inspirativní čtení. Plný počet nedávám jen z toho důvodu, že "z podobného soudku" jsou i knihy J. Heffernanové, která je ještě o krok dále.
Tahle rána plná ryb
Lorena Salazar Masso
Poetický, tísnivý příběh o mateřství (v nejširším slova smyslu) v jihoamerických kulisách. Nádherné obrazy, vůně a nálady, v tom je síla autorky. V konkrétních příbězích (vzpomínky hlavní hrdinky) se mi zdá trochu slabší, nezapadají podle mě do kontextu příběhu. V každém případě velice povedené prvotina, která nám zprostředkovává i exotické reálie Kolumbie.
Příběh vážky
Monique Gray Smith
Není to úplně typická "krásná literatura" ale spíš autorsky zpracovaná osobní výpověď. Sledujeme životní cestu ženy s indiánským původem, která hledá vztah k tradicím předků, bojuje se závislostí a hledá svou roli ve vztazích i společnosti. V autenticitě vidím asi největší přínos příběhu.
Hrůza
Arthur Machen
Jako horor-příběh je to mírně přitažené za vlasy, jako podobenství a esej to ale určitě stojí za to. Nádherné ilustrace, nicméně text asi neprošel jazykovou korekturou.
Pan král
Raija Siekkinen
Magický a trochu surrealistický pohádkový příběh o významu pospolitosti.
Král Krysa
James Clavell
SPOILERY. Král krysa z vás nebude ždímat emoce, připadá mi spíš jako antropologická studie. Obrázek toho, jak ve specifickém prostředí zajateckého tábora "vykvetou" charaktery, které by mimo něj zůstaly v pozadí jako šedé myši. Ať už to jsou zvláštní schopnosti Krále (který byl mimo zdi věznice nikým) nebo transgender muže Seana (který zazáří jako divadelní hvězda věznice, zatímco po válce je jenom "teplouš"). Je to pouze kontext, který z nás dělá to co jsme?
