Jak napsat dobrou knihu přehled

23.06.2023

Výborné, vtipné, s mnoha postřehy a odkazy na knihy, některé hodně trefné nebo aspoň zajímavé.
Pobavilo, možná i trochu poučilo. Knihy se už psát nechystám, to jsem dělala ve svém dětském věku, dokonce i jeden minihorůrek jsem tenkrát spáchala, ale přesto myslím, že mohu udílené rady tu a tam využít, protože některé jsou i obecnějšího rázu a jsou použitelné i na jiné než ryze spisovatelské texty; člověk přece neustále něco skládá, dopisy, žádosti, pracovní texty (těch moc!), nebo třeba i příspěvky na Databázi knih :)
***
"Jestliže Vítězslav Nezval dokázal chrlit milostné sonety stejně rychle, jako oslavné básně na Stalina, nebylo to jeho profesionalitou, ale genialitou (spojenou s dosti slabou morální integritou), a z děl Alexandra Dumase staršího nakonec přežily také jenom ty, které napsal sám, nikoliv ty, které mu vyráběli doboví profesionálové v jeho spisovatelské dílně, čas kvalitu vytřídil."
*
"V literatuře se neustále řeší rozdíl mezi obecným a konkrétním. Spisovatel musí neustále přepínat mezi zkušenostmi, které jsou obecné (aby ho čtenáři dokázali pochopit a identifikovat se s jeho hrdiny) a jedinečné (aby je nezačal nudit známými a samozřejmými detaily a aby je dokázal zaujmout něčím novým, skutečnostmi, s nimiž se ještě nesetkali a myšlenkami, které je ještě nenapadly). Schopnost vyloučit ze svého psaní triviality a klišé a přitom dokázat sdělovat něco, co se bude dotýkat téměř každého ze čtenářů, je vůbec uměním, kterému se budete učit celý život."
*
"Spisovatel je člověk, který nezná žádný obor pořádně, ale o každém dokáže říct spoustu zajímavých věcí."
*
"Ani skutečná literatura faktu není pravdivým obrazem reality, ale jenom více či méně pravděpodobným popisem tohoto obrazu. V beletrii pak už vůbec neplatí, že pravdivost je nejlepší cestou ke čtenáři.
I sebefantastičtější fantasy může, pokud je dobře napsané, připadat čtenáři uvěřitelnější než špatně napsaný příběh ze současnosti, v němž jsou popsány reálné, ale do kontextu špatně zasazené či neobratně popsané skutečné události.
Udělejte vše proto, aby vaši hrdinové a vaše literární světy byly uvěřitelné, vycházejte z logiky díla a charakterů postav a dávejte logice věci přednost před realitou, s níž jste se kdy setkali."
*
"Kdyby Kafka nenapsal svou ,Proměnu', ale vydal by ji někdo dnes jako jakousi fantasy vizi, tak byť by i byla stejně kvalitně napsána, našli by se intelektuálové, kteří - zaklínajíc se jinak Kafkou jako pánembohem - by ji automaticky zařadil do poličky: ,nízká literatura'."

19.01.2022

Knižní lahůdka typu 3 v 1.
1. Velmi čtivě napsané. Podpořeno úžasným humorem, který se mi zdá široce společensky přijatelný. SPOILER - jako top hodnotím brambořík na parapetu, který musí uschnout nebo spadnout někomu na hlavu, aby dával smysl. A pak Čapkův orgasmus - to jsem se smála, ale došlo mi, že je v tom kus pravdy.

2. Nenásilně poučné. Autor uvádí spoustu knih. Některé cituje, jiné posuzuje z různých směrů pohledu. Protože téma je literatura a knihy, řádně jsem si to vychutnala.

3. Nevím, jaké měl autor cíle, ale mě přesvědčil, že napsat knihu není dobrý nápad.
Před pár lety jsem si chtěla otevřít restauraci na základě jasné představy o jídelním lístku. Vše ostatní pro mě nebylo důležité. Naštěstí mi to doma rozmluvili.
Dál jsem se rozhodla, že bych mohla zkusit napsat knihu.
Příběhů mám několik.
Aktuálně vede téma netradičního vztahu dvou lidí, kteří se nikdy v životě nepotkají, a přes to si jsou velmi blízcí. On pod maskou opovržlivého egoisty skrývá citlivou duši. Možná, by mohl byt následníkem nějaké obzvlášť geneticky hodnotné dynastie. Ona žije svůj úspěšný, nalinkovaný život. Přes nově objevenou nespokojenost, nenajde sílu spálit za sebou bezpečný vztah a vrhnout se do atraktivního neznáma.
Vydá se za Ním do jeho galaxie, aby měla hmatatelný odsouzení hodný důkaz, ale nenajde odvahu přiblížit se, ani vystoupit z ochranné bubliny neznáma.
Pak se ho snaží seznámit se svou příbuznou, protože oběma upřímně přeje štěstí. On to prokoukne a urazí se…

Tak to máme klenbu děje a vývoj postav.

Závěr zatím nemam.
Možná nechám spadnout brambořík na hlavu hlavní hrdinky.
Ono je to jedno.
Kniha se psát nebude, tak jak se nebude vařit svíčková s domácím knedlíkem a brusinkami v hruškovém lůžku v mé restauraci.

Přesvědčil jste mě, pane Hudský!

Knihu doporučuji všem příznivcům literatury, i těm, co nemají v plánu stát se Němcovou nebo Erbenem.