Jak pomoci tělu, aby se vyléčilo samo přehled
Karel Erben
Kniha se snaží zjednodušit a zrychlit přístup k nedjdůležitějším informacím, které se o homocysteinu (aminokyselina) a civilizačních chorobách podařilo shrnout a zobecnit. Základem lidského zdraví je bezporuchový průběh biochemických procesů v našich buňkách. Vysvětluje objevení homosysteinu, jeho význam pro léčbu. Využití znalostí v prevenci a léčbě kardiovaskulárních chorob, nádorových onemocnění, výživě a dalších lékařských oborech. Objevení homocystenu jako příčiny vzniku civilizačních chorob. Kniha určená lékařům.... celý text
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Jak pomoci tělu, aby se vyléčilo samo. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (2)
Tak musím dodat, že kdo chce se svým zdravím něco udělat doporučuji si přečíst tuto knihu. Je sice obecně napsaná ale pro laickou veřejnost dostačující. Vše psané v obecné rovině. Pro rozsáhlejší bych asi sáhnul po již nedosupné Homocystein klíč ke zdraví. Dnešní svět se nechá zmanipulovat reklamou. Jiný se se zaměří buďto na lékaře nebo léčitele. Obě entity je potřeba řešit komplexně. Jako z celostního přístupu. Ale ani celostní medicína nevyřeší vše. Rozšíření znalosti o psychosomatiku je nutnosti.
Další pokráčování v etapě léčby, zlepšení životního stylu v dnešní době není nikdo zdraví. Proto doporučuji přečíst Hormony štěstí, Zdravý člověk v nezdravém světě, Doba jedová, Konec nemocem, Jak vypéčit nevyléčitelné, Nikdy není pozdě, Změntě mozek, Enzymy klíč ke zdraví, Je možné žít 150 let? Lži o zdraví, Uzdravení bez léků a lékařů. Nemocí pochází z emocí atd...
To je snad všechno co k tomu dodat.
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Jak pomoci tělu, aby se vyléčilo samo v seznamech
v Přečtených | 8x |
v Doporučených | 2x |
v Knihotéce | 12x |
v Chystám se číst | 15x |
v Chci si koupit | 3x |
v dalších seznamech | 1x |
Štítky knihy
nemoci samoléčba, autoterapie detoxikace organismu vitamíny léčba, terapie
Cit.: "Praktickým lékařům a řadovým odborníkům adresuji upozornění, že volání některých "vyšších" odborníků po důkazech, které je posledním argumentem v jejich odporu, je bezpředmětné. Přírodní zákonitosti se nedokazují, ale jen popisují, a platnost teorie, která je od nich odvozená, se potvrzuje v praxi. Teorie o vzniku civilizačních chorob je již potvrzovaná každodenní praxí několik let a zatím se nenašlo nic, co by ji vyvracelo. O její platnosti se může kdykoli přesvědčit každý lékař.
Není nic složitého si vyzkoušet některá doporučení sám na sobě, nebo je ověřit na zdraví svých blízkých do té míry, aby je pak jako lékař mohl v plném rozsahu využívat ku prospěchu svých pacientům. Tím myslím ověřit si, že v závislosti na dostatečném poklesu hladiny Hcy dochází na většinovém principu k normalizaci krevního tlaku, krevních lipidů včetně vzestupu HDL a zastavení rozvíjející se cukrovky II. typu. ...
Zdravotnictví neléčí kauzálně. Většina léčebných zákroků je zaměřena na druhotně vyvolané poruchy při hyHcy, ale ne na hyHcy samotnou. To je léčebný postup, kterým se choroby nelze zbavit. Tristní je zjištění, že i současný klinický výzkum se zaměřuje převážně až do problematiky druhotně vyvolaných poruch. To totiž způsobí, že navazující hledání a vývoj léků bude rovněž znovu zaměřen pouze na ovlivnění těchto poruch a ne na příčinu samotnou.
Popsané počínání zesiluje podezření, že se alespoň část lékařů snaží udržet při životě současný stav, ve kterém se vyšetřuje a léčí, ale bez efektivní snahy pacienta vyléčit. Je to stav, v němž jakoby se lékaři snažili udržet pacienty trvale ve stavu nemoci, protože jen tento stav umožňuje do nekonečna vyšetřovat a léčit a účtovat tuto činnost pojišťovnám. Většina lékařů si pravděpodobně ani není vědomá toho, že je tomu tak.
Takové počínání je bezpochyby v rozporu s principy lékařské etiky. Také je hlavní příčinou deficitu finančních prostředků ve VZP. Je absurdní, nebo spíše nemorální, chtít, aby na manko způsobené nekauzálním léčením ještě dopláceli pacienti zvýšenou spoluúčastí na úhradách takto zbytečně vznikajících léčebných nákladů. Naštěstí lze předpokládat, že jakmile si lékaři tento stav uvědomí, bude se od něho většina z nich distancovat."