Jak říct ne cukru přehled
Katherine Bassford
Novinka z edice Jak říct ne nabízí stravovací tipy a lákavé recepty na pokrmy připravené bez cukru. Poradí vám, jak zlepšit své stravovací návyky a dostat cukr pod kontrolu, přirozeně, postupně, s co nejmenším stresem. Vyzkoušejte některé z nich a uvidíte, že i život bez cukru může být spokojený a sladký. Tato příručka vám ukáže, jak se můžete stravovat pestře, plnohodnotně, chutně a přitom se vyhnout rizikům, která s sebou nadměrná konzumace sladkostí přináší. Probírá věci, které nás opravdu zajímají: mechanismy, jak překonat závislost na cukru. „Závislost“ může znít trochu dramaticky, ale mnozí z nás na cukru do určité míry závislí jsou, jen o tom nevíme. Knížka je nabitá stravovacími tipy, ověřenými radami a lákavými recepty na pokrmy připravené bez cukru. Poskytne vám vše, co potřebujete k tomu, abyste zlepšili své stravovací návyky a zřekli se cukru v potravinách. Vyzkoušejte a uvidíte, že to není tak složité, jak se zdá. Nejprve se seznámíme s tím, jak cukr v potravinách rozpoznat. Potom se zaměříme na triky, jak omezit chuť na sladké a dopřát si něco sladkého na zub zdravě. Recepty s nízkým obsahem cukru na konci knihy vám pomohou, aby byly vaše nové dny bez cukru (nebo s minimem cukru) stále plné lahodných jídel a svačin, ze kterých se dobře najíte a získáte energii. Nebojte se – nemusíte to všechno zvládnout najednou. Malé změny se zpočátku zdají nedůležité, ale brzy se jejich efekt nasčítá. Jak říká staré buddhistické rčení: „Pokud se díváte správným směrem, jediné, co musíte udělat, je jít dál.“... celý text
Literatura světová Literatura naučná Zdraví
Vydáno: 2021 , LingeaOriginální název:
Say no to sugar, 2020
více info...
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Jak říct ne cukru. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (3)
Pro mě to je malá ale šikovná knížečka, která mi pomohla se závislostí na cukru (NENÍ TO DIETNÍ PŘÍRUČKA, ale jakýsi "návod" jak omezit (jakýkoliv) cukr, protože ten je dnes skutečně všude a jsou na něm už závislé i malé děti).
Autorka si mě získala hned v úvodu tím, že narovinu uvedla, že nejde se zbavit cukru ze dne na den - je třeba postupně... krok za krokem až se dostanete k tomu, že vám cukr vůbec nebude chybět a k zahnání chuti na sladké nebudete potřebovat "berličky". Takže žádné rady tipu: když máte chuť na čokoládu, vemte si mrkev ale "berlička": pokud je to nutné, dejte si kousek čokolády ale kvalitní, hořké... nebo třeba: když vás přepadne malý hlad, dejte si hrst (konkrétních) ořechů - místo sušenky/čokoládové tyčinky. Dáváte si do kávy 2 kostky cukru? fajn, uberte jednu (chuť je pořád sladká ale ušetříte kostku cukru), postupem času dokážete oželet i tu druhou. A přesně takovéhle malé krůčky fungují - alespoň u mě (za necelé 2 měsíce jsem v pase ztratila 5 cm, kávu a čaj už vůbec nesladím, což bych před 2 měsíci nepolkla, cukrovinky mě už vůbec nezajímají a mnoho dalšího. Vše bez pocitu, že bych byla o něco ochuzená).
Knížka je napsána stručným ale snadno srozumitelným jazykem.
Nic nového pod sluncem, snad jen pro toho, kdo se v životě neotřel o žádnou dietu a/nebo se nezajímal zdravý životní styl (aby víc dumal a mučil se, než žil - přeháním, samozřejmě). Tady ale pozor: o zdravý styl autorce nejde, výhradně o cukr. A ještě v tom dělá poněkud galimatiáš (nechci v této souvislosti použít rovnou guláš).
Tahle knížečka je stručná a strukturovaná (za půl hodiny jsem s ní byla hotová), ale postrádá jakoukoli prokazatelnou odbornost, informace nejsou nijak podložené - chápu, že se někdo na hony vyhýbá počítání kalorií/Joulů, ale tady to bije do očí - nikde není ani zmínka o konkrétních hodnotách (dokonce ani když autorka operuje se "lžičkami cukru" - jakého cukru, jakých lžiček, tedy jakou mají mít kalorickou hodnotu?).
Vše je hozeno do jednoho pytle (krátké seznamy sladké zeleniny či ovoce - rozdíly mezi jednotlivými zástupci jsou přitom mílové; pozn. není dýně jako dýně, zeleninové neoranžové dýně, tedy tykve včetně cuket, mají jen mizivou kalorickou hodnotu, jsou samá voda a vláknina, jako okurka).
A narazila jsem i na jeden zásadní blud: bílá vína opravdu nejsou méně cukernatá než červená, nevím, na co autorka myslela. Jsou několikanásobně sladší, i když jde o kategorii vína (extra) suchá.
Navíc doporučené cesty typu jíst avokádo či ořechy překlápí celé "řešení cukru" do "problému tuků" ve stravě...
(Odbočka: jinak nezmíněná záležitost, ale už dostatečně známá, je u tzv. dia sladkostí - cukr v nich sice není, ale jeho hmotnost se musí něčím nahradit, což nejde zdaleka cestou sladidla, takže se to děje povětšinou a nejjednodušeji tukem; výsledkem je, že dia cukrovinky jsou kaloričtější než ty klasické, pak je opravdu lépe si ulomit dilek čokolády a užít si ho, než se cpát balastem, ještě v domnění, že dělám svému tělu dobře, když mu nedám žádný cukr).
Mně se nehodila ani žádná rada uvedená na závěr, nemohu je uplatnit (to, co radí autorka nahradit, nekonzumuji a nikdy jsem nekonzumovala, tedy nejde u mne o nějaký moderní dietní výstřelek), stejně jako mne nezaujal žádný recept.
Takže suma sumarum kvůli nedostatkům a chybám doporučit nemohu. 30%
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Jak říct ne cukru v seznamech
v Přečtených | 10x |
ve Čtenářské výzvě | 1x |
v Doporučených | 2x |
v Knihotéce | 21x |
v Chystám se číst | 5x |
v Chci si koupit | 3x |
Přišlo mi to jako obšlehnuté z nějakého lifestylového magazínu. Úrovní i kvalitou informací. Člověk, který se aspoň trochu o jídlo zajímá, v knize nic nového nenajde. Spíš se občas bude podivovat nad tím, jak autorka motá páté přes deváté a vlastně moc neví, co čtenáři sdělit (kromě cukr je všude, nejezte ho). Žádné užitečné tipy jsem v knize nenašla.