Jako bychom dnes zemřít měli přehled

01.08.2024

už ani nevím, kde jsem ke knize přišla...zda nějaký výhodný kup či výprodej ? knižní festival ? no vlastně je to jedno..co si má najít cestu, najde si...
téma mě zajímalo a zároveň jsem se bála do ní pustit, s představou, jaké hrůzy na Josefa Toufara čekají. Nyní nastala doba a já během nemoci knížku otevřela. A velmi děkuji autorovi za jeho přístup a formu psaní - první polovina je až odlehčená - zároveň však o to víc mrazí. Seznamujeme se s Josefem od dětství. Vidíme ho vyrůstat, slyšet Boží volání. Zároveň nedporuje ani rodičům, co má dělat, dělá. KOlem statku, pomáhá v rodině. Stále víc ale cítí, že jeho cesta je jiná. Ve zralém věku má konečně možnost jít za hlasem Božím. (pravda, po úmrtí bratra Stanislava chvílí váhá, zda se podle zvyku nemá ujmout hospodářství, vzít si jeho vdovu a vychovat neteře.. švagrová mu to ale ulehčí, najde si jiného ženicha a Josef má cestu volnou.)
Ruku na srdce - kdo z nás, dospěláků, by si dnes troufl posadit se mezi omladinu na střední školy jen proto, aby mohl studovat svůj vysněný obor a povolání ? Josef se nevzdává. S čistým srdcem, úsměvem a láskou k bližnímu jde do toho naplno. I když to nejde lehce. Všude oblíben. A našel si nejen cestu k svému okolí, ale i k nám, čtenářům. (Aspoň ke mě určitě).. Vnímáme ho jako jasnou bytost, čistého a úpřimného člověka. Opravdu povolaného, který žije Kristovu lásku k lidem. Kněze na správném místě. O to víc děsí vidina jeho konce.
Autor si dal mravenčí práci s reáliemi a životopisem. Jak sám uvedl, zázraku a jeho rozboru a mučení J. Toufara se věnuje spousta knih. On nám chtěl řiblíži samotného kněze, jeho dětství, formování, život, osobnost. Čerpá z deníků, listů, výpovědí pamětníků. Vše dopplněno fotografiemi, fotkami z archivů, kopiemi listů. A povedlo se mu to.
Takže když dojde k číhošťskému "zázraku", p. Josef je už čtenářovi velice blízký. Naprosto jsem se vžila mezi farníky, navázala osobní vztah. A teď přichází samotná tragédie. Jak smečka surovců, často nevzdělaných a primitivních, umučí dobrého člověka. Jak těžká musela být tato Kalvárie, trvající 4 týdny. Jak silný a čistý byl p. Toufar. Jak silné podal svědectví pro nás i dalěí generace.
Dojmy budou doznívat ještě dlouho. Děkuji, že jsem mohla knížku číst a podrobně se seznámit hlavně s osobností p. Toufara. ¨
Ještě jednou děkuji autorovi za poctivou práci, včetně všech dokumentů a fotografií, výpovědí svědků i členů STB.

Doporučuji k přečtení všem. Ať už věříte, či nikoliv. P. Toufar žil Krista, jeho lásku k lidem. A vytrval v čistotě až do konce. Proces kanonizace byl zahájen. A věřím, že nejen já to tak cítím..P. Toufar nejen svou mučednickou smrtí, ale hlavně životem ukázal cestou, jak žít.

Doporučuji

p.s. námatkou jsem projela komentáře mých oblíbených, a několik dalších, a musím říct, že naprostá většina mi mluví z duše...