Jákobovy barvy přehled
Lindsay Hawdon
Pokud na vás hluboce zapůsobil Schindlerův seznam, Sophiina volba nebo Nabarvené ptáče, pak byste si neměli nechat ujít ani tento silný a nesmírně emotivní román. Jákob, osmiletý cikánský chlapec, ze čtvrtiny Rom a ze čtvrtiny Jeniš, zůstal úplně sám v nacisty okupovaném Rakousku. Prchá lesem, na nohách boty z pytloviny potřísněné cizí krví, v jedné ruce kámen a v druhé dřevěnou truhličku jako jedinou upomínku na dřívější život. Prchá zběsile a zoufale, plný strachu a zbaven všech nadějí. Už se naučil rozpoznat, kdy může cizímu člověku věřit a kdy se musí mít na pozoru. Dovede přečíst znamení, která mu dává příroda; ví, kdy se skrýt a kdy utíkat dál. Umí běžet s větrem i schovávat se ve stínech. To všechno ho naučil táta. Ale teď je táta pryč. I máma a sourozenci. A tak Jákob dál dělá to jediné, co může: utíká a skrývá se, pronásledován strašlivými vzpomínkami. Lindsay Hawdon napsala silný román, jehož děj je rozprostřen do sedmnácti let a tří zemí: Anglie, Rakouska a Švýcarska. Na pozadí tragického příběhu malého Jákoba sledujeme osudy tří generací z naprosto rozdílných společenských vrstev a prostředí, abychom se společně s naším osmiletým hrdinou pokusili nalézt naději tam, kde už žádná naděje nezbyla.... celý text
Literatura světová Válečné Historické romány
Vydáno: 2017 , DominoOriginální název:
Jakob´s Colours, 2015
více info...
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Jákobovy barvy. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (41)
Já jsem se skutečně snažila začíst do knížky, vážně jsem si to přála, ale nešlo to. Postavy byly dobré (respektive tedy Jákob, jeho matka a Marcus, ty mě skutečně zajímaly), ale celý ten koncept přeskakování kapitol označených pouze zemí a rokem byl pro mě dopředu prohraný boj. Autorka píše velice pěkně, sice ne moc čtivě, to by mi ovšem nevadilo, jen bych musela dostat trochu času. Ten mi ale nikdy nedopřála, protože už je konec kapitoly a jdeme jinam za jinou postavou, Ve výsledku tedy přiznávám, že jsem knížku jen tak prolétla očima
Dlouho dlouho mi trvalo, než jsem knihu dočetla. Líbily se mi pasáže, které popisovaly přírodu a kapitoly z Lořina dětství. Sice to byl velice silný příběh, ale nepoutavě napsaný. Škoda.
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (1)
„Žili jsme mezi růžemi. Netrápili se bouřemi.“
Kniha Jákobovy barvy v seznamech
v Právě čtených | 4x |
v Přečtených | 135x |
ve Čtenářské výzvě | 22x |
v Doporučených | 11x |
v Knihotéce | 130x |
v Chystám se číst | 110x |
v Chci si koupit | 14x |
v dalších seznamech | 1x |
Štítky knihy
druhá světová válka (1939–1945) útěk psychiatrické léčebny Romové, cikáni pronásledování holokaust, holocaust
No tak určitě bych ji nepřirovnavala k Nabarvenemu ptačeti. Kniha se mi nečetla vůbec lehce, vadilo mě prolínání několika časových linií. Neustále omilani "napůl cikán že čtvrti Rom a že čtvrti Jeniš". Vadilo mi i preskakovani v jazyce, čeština - slovenština - romština.
Nejzajímavější na celé knize byl příběh Lor, u čehož mám pocit, že její příběh převládal.