Jakub Nemrava přehled
Jaroslav Matějka
https://www.databazeknih.cz/img/books/23_/23121/jakub-nemrava-23121.jpg
4
17
17
Bodré a humorné vyprávění o svérázném mladíkovi, dobrosrdečném nešikovi, jehož osud střeží čtyři dědkové, štamgasti místní hospody a znalci života a karbanu. Jakubovy historky ze studií a vojny i jeho první milostné zkušenosti jsou okořeněny jihomoravským dialektem a anekdotami jeho odborných poradců.
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Jakub Nemrava. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (8)
Po precteni knihy Nas dedek Josef jsem byla nadsena a proto jsem hned sla po dilech stejneho autora. Vybrala jsem Jakuba Nemravu, ktery ve me az takovy dojem nezanechal. Byla to oddechovka, celkem i ctiva, ale myslim, ze za pul roku nebudu ani vedet , ze jsem knihu cetla.
Po knížce jsem sáhl spíše z nouze, nebylo co číst. Tak jsem zalovil ve vlastní knihovně. Nic extra jsem nečekal, zvláště když jsem se o autorovi dočetl, že to byl komunistický spisovatel a letmo jsem shlédl jeho díla.. Ale Jakub Nemrava příjemně překvapil. Hezky a vtipně napsané. A Ferdyš je řízek, stal se mým dalším oblíbeným knižním hrdinou.
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Jakub Nemrava v seznamech
| v Přečtených | 28x |
| ve Čtenářské výzvě | 4x |
| v Doporučených | 3x |
| v Knihotéce | 18x |
| v Chystám se číst | 4x |
| v dalších seznamech | 1x |
Autorovy další knížky
| 1973 |  Náš dědek Josef |
| 1988 | Rodáci |
| 1979 |  Rodáci a Odrodilci |
| 1984 | Jakub Nemrava |
| 1981 | Kam jdete, rodáci? |
"To, co člověk chce, se nepodobá vždycky tomu, jak to dopadne."
Tímto mottem začíná tato milá, úsměvná kniha.
Příběh Jakuba Nemravy se odehrává na jižní Moravě a chlapce střeží od narození tři jeho věrné sudičky, které mu dávají své cenné rady do života a vlastně byly čtyři, jako mušketýři - strýc Ferdyš, strýc Alfons, kmotr Semínko a děda Karásek.
Tyto humorné historky jsou peprnější a rozhodně i v dnešní době pobaví každého, kdo se rád zasměje.
Hráli mariáš a čekali na zprávy rodičky. Ferdyš měl na ruce zrovna červenou stovku, na kterou dostal od Karáska "flek", když přiběhla jeho žena Fanča.
"Tak co", hodil přes rameno strýc.
"Je to kluk", vyrážela žena udýchaně, "ale řve jak pominuté a néní k zastavení. Celá ulica je vzhůru".
"Tak mu namočte místo dudlíku rohlík do rumu. Von přestane."