Kam jdete, rodáci? přehled

16.08.2019

Velmi čtivá kniha, která zpracovává zdánlivě nezáživné téma a pokračuje tam, kde končí román Rodáci a Odrodilci. Je jasné, komu autor straní, ale dělá to chytře. I přes tu absenci nestrannosti, ale kolik autorů je opravdu nestranných, má román mnoho jiných kladných poloh, pro které stojí za přečtení. K doladění atmosféry slouží i použité nářečí.

04.03.2018

Matějkovy knihy jsou velmi čtivě napsané, to musím napsat hned zpočátku. Toto pokračování navazuje tam, kde první část končí, a to poválečným vývojem, až po jaro 1948. V knize je tak více toho politického dění a to z pohledu vítězné strany (Strany). Rozhodně neodsuzuji popisované nadšení z očekávání lepších zítřků, jelikož po mnichovských a následně válečných zkušenostech je naprosto pro mne pochopitelné. Koneckonců výsledky voleb v roce 1946 hovoří jasně. To, že se ten ideál začal rozplývat a nadšení se časem muselo vykazovat, je už věc druhá. A tady srážím hodnocení za ten jasnozřivý popis správné cesty. Jinými slovy, ti správní správně konají a pokud ne, a sejdou na scestí, vždy je dostatek morálních autorit co je opět kupředu nasměrují. Dále pak ti dosud popletení prohlédnou a najdou tu správnou cestu (tady abych autorovi nekřivdil se objevuje kritika, kdy popisuje zištnost některých postav při vstupu do strany a tyto nejsou s koncem příběhu potrestáni). No a ti co neprohlédli a nepřidali se, tak s těmi je třeba zatočit bez přehnaného slitování. Chybí mi na rozdíl od Ptáčníkovy trilogie, takové to rozčarování u některých postav, které by za tu poválečnou myšlenku lepšího a spravedlivějšího světa dýchaly a postupně zjišťují, že to co se říká začíná být důležitější, než to co se dělá a kvalifikace na posty jsou: nejprve to správné politické (veřejně deklamované) "přesvědčení" a teprve pak odbornost. A tu jejich ideu pak přebírají jiní, kteří ji přetvoří v zcela něco jiného a jsou to ti, co se nikdy nespálili a nespálí a budou vždy a všude na té vítězné straně.
Pravdou je, že Ptáčníkova trilogie zachycuje delší časový úsek po válce až do padesátých let a tak vlastně je tam větší prostor pro tyto pochyby.
Ale pryč od politického komentáře. Dobrý příběh, v podání výborného vypravěče o mladém studentovi, který je díky okolnostem nucen předčasně dospět a zmužnět, a kdy doba na něj nakládá kolikrát více, než je schopen ve svém mládí zcela bez následků unést. Zajímavý pohled na poválečnou dobu politických půtek i vcelku běžného tehdejšího života.