Jana přehled

02.05.2020

Jednou mi moje kamarádka svěřila, jak moc jí trápí, že o tuhle knížku přišla. Byla to její nejmilejší knížka z dětství. A.. všichni známe, jak lpíme na věcech, hračkách, nebo knihách z dětství, že? Alespoň já a moje kamarádka to tak máme.
Už je to pět let. Tenkrát jsme si telefonovaly a ona říká: "Víš.. je mi to tak strašně líto.."
A rozplakala se. No.. a já.. samozřejmě také, že? Což nechápu.. říkám si, co to se mnou je,
jsem snad nějaká postižená, nebo co, že když vidím někoho plakat, nebo ho slyším v telefonu, tak to prostě neudržím.
Kamarádce jsem nic neřekla a okamžitě začala knížku shánět. Nová se už koupit nedá,
ale poslalo mě to sem, na Databázi knih. Jenže když jsem chtěla knížku koupit, musela jsem se sem přihlásit. A od té doby jsem tady. (Nevím, jak jsem na to mohla zapomenout..)

Samozřejmě, že než jsem knížku kamarádce poslala, tak jsem si ji přečetla. Byla to jen chvilička, je to útlá knížka a moc milá.