Jane utíká přehled
Joy Fielding
Jane Whittakerová najednou neví, kdo je, nevzpomíná si na vlastní jméno, netuší, kolik jí je let. Bloudí ulicemi Bostonu v zakrvácených šatech a s deseti tisíci dolary v kapse. Nezbývá jí než důvěřovat hezkému mladíkovi, o němž jí říkají, že je to její manžel, a dovolit mu, aby o ni pečoval v elegantním domě, který údajně sama zařizovala. Ale pomáhají jí skutečně léky, které jí dávají? Nebo pouze prohlubují její zmatenost? Jane se pouští do nerovného boje, aby se dopátrala pravdy a získala zpátky svou paměť i život. Krok za krokem rozmotává pavučinu rafinovaného zla a uvolňuje smyčku, která ji rdousí. Nemá se na koho obrátit, neboť i těm nejlepším přátelům se zdá, že Jane přichází o rozum. Jenom nezlomná vůle ji nutí, aby se nevzdávala. Ale pokud přece jen získá zpět své vzpomínky a odhalí pravdu, bude bláznivé Jane ještě někdo věřit...?... celý text
Literatura světová Romány Pro ženy
Vydáno: 1992 , Ikar (ČR)Originální název:
See Jane Run, 1991
více info...
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Jane utíká. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (186)
Dobre napísané, čtivé, pohltilo ma to... Keď som to čítala prvýkrát, bola som veľmi mladá, páčilo sa mi to vtedy a páči sa mi to aj teraz.
(SPOILER) Wau, úžasný příběh. Michael mně neseděl od začátku, nevěřila jsem mu, ale že pravda je taková? To mně vyrazilo dech.
Související novinky (1)
Vychází Povídky, které pomáhají a další knižní novinky (34. týden)
21.08.2022
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Jane utíká v seznamech
| v Právě čtených | 3x |
| v Přečtených | 1 393x |
| ve Čtenářské výzvě | 64x |
| v Doporučených | 108x |
| v Knihotéce | 445x |
| v Chystám se číst | 243x |
| v Chci si koupit | 25x |
| v dalších seznamech | 11x |
Autorovy další knížky
| 2008 |  Zachráníš mě ráno |
| 2004 | Poprvé |
| 2010 | Jane utíká |
| 2005 | Panenka |
| 2019 |  Špatná dcera |
Teda fuj! Ten důvod celé zápletky na závěr, jsem si klidně mohla odpustit. Vím, že se některé věci bohužel dějí, ale nepotřebuji o nich číst ve svém volném čase, který si chci zpříjemnit...
Nevadilo mi pomalejší tempo, způsobené neustálými rozbory duševních pochodů hlavní hrdinky, držela jsem jí palce a bavilo mě to, ale ten závěr?!
Jako jo - ne, že by mě to nenapadlo, vše mělo hlavu a patu, ale stále platí, že o určitých problémech nepotřebuji číst "pro radost".
Chápu, že nějaký štítek či varování by zkazil celý příběh a prozradil o čem kniha je, ale nějaké varování v tomto směru bych uvítala. Což je problém, protože skloubit tyto dvě věci dohromady není možné.