Ježek až sem a průběžně… přehled
Igor Indruch
https://www.databazeknih.cz/img/books/47_/474831/bmid_jezek-az-sem-a-prubezne-oHg-474831.jpg
4
8
8
Neortodoxní básnická sbírka, která již inspirovala řadu dalších autorů. Ježek. Co je to ježek? Ježek jako symbol. Ježek v nás. Ano. Každý máme svého vnitřního ježka. Každý se s tím musíme nějak vyrovnat.
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Ježek až sem a průběžně…. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (6)
„To je totiž
ta pravda tvrdá,
vždycky
někdo
někoho mrdá.“
„Proč mrdat ježka, když to jde ztěžka?“
„V blíže neurčeném prostoru a čase existuje společnost, kde každý člověk má svého ochočeného ježka. A toho ježka každý den mrdá, i když mu to jde ztěžka. Tak to funguje a fungovalo, co svět světem stál.“ Nevěděl jsem, jak začít komentář u této sbírky a tak jsem vybral úvodní slova autora. O tom, jak to vlastně je v tom má Igor Indruch docela jasno. K této sbírce básní o ježcích jsem se dostal přes Sráče. Kdo je Sráč? To je ten, co nosí Bedny a „mrdá ježky“. Paní Rosana Zvelebilová by vám mohla vyprávět. Ani anděl nemusí mít křídla.
Malá ochutnávka:
Ach, pičo, pičo
už dlouho jsme nebyli
tak hezky opilí
už dlouho jsme
na Měsíc nevyli
už dlouho jsme neměli
k snídani lahváče
už dlouho nám nebylo
tak krásně do pláče
už dlouho jsme neměli
tolik lásky k bližnímu
už dlouho jsme nepili
plnými doušky z podzimu
už dlouho jsme nehráli
karty o živobytí
už dlouho nežijem
z lásky a radosti
už dlouho vstáváme
jenom z povinnosti
Ano, při čtení básní vám bude i mnohdy smutno. Ne snad kvůli tomu, že mrdají nejen ježka, ale třeba žirafu, dikobraze nebo Lenina. To ne! Ale proto, že ne vždy je ježek vítěz. Ano, některejm ježkům se to líbí, někteří to potřebují, ale pičo, pičo, co ty auta? „Přejel ho autobus a žádná z těch pičí mu nepřišla na funus“. Hnus? Ne, smutek. Já ho cítím. A taky mě napadlo, „že ježka si chytím“. Avšak, ještě si to rozmyslím. Charles Manson chcíp, už jsem na tom líp. Překonávám se v hořícím světě. Snad nechytnu depku. Omlouvám se pane Indruch! Že jste ve mně vyvolal ježka. Ani to nešlo tak ztěžka. Ach pičo, pičo! Nedá se každého tak uhranou citem, když po každé zdi leze moucha.
Citát: Jak tak mrdali kolektivně toho ježka, tak se u toho současně i kolektivně nakazili.
Už to chápete? Není to jen o ježcích. Je to o politice, chtíči, Hirošimě, Sodomě, masovejch vrazích ježků a Gomoře, o píčách, o obětích. Ano, můžete to chápat tak, že ježek v těchto básních je jen ubohá oběť. (I kdyby byl ježek a píča metafora) Ale když ho zabijete, bude dobře? Rozmnožují se strašně rychle? Nebo ne? Bude zas pro co žít? Možná tak pro nového ježka, protože ježků se jen tak nezbavíte. Pan Foglar by mohl povídat. Ten zamrdal ježka do klece. Jen prosím nevolejte pobíječe, protože mě pošle do píče! Za světový mír? Za hořící keř!
Mrdali motýla, ať Heteša zazpívá:
( ƸӜƷ ƸӜƷ ƸӜƷ ƸӜƷ ƸӜƷ )
Citát: Mrdali ševce. Pro změnu lehce.
PS – Docela mě dostala bonusová báseň o myslivci a mlokovi. Je to běs!
PSS – Ježek až sem a průběžně . . . je volně ke stažení na stránkách knihkupectví Igor Indruch.
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (5)
„Nechci se vrátit i když chci domů.“
„V blíže neurčeném prostoru a čase existuje společnost, kde každý člověk má svého ochočeného ježka. A toho ježka každý den mrdá, i když mu to jde ztěžka. Tak to funguje a fungovalo, co svět světem stál.“
„Bez pocitů se v realitě utopíme s pocity se v realitě nevyspíme.“
Více citátů z knihy najdete u autora.
Kniha Ježek až sem a průběžně… v seznamech
| v Přečtených | 6x |
| ve Čtenářské výzvě | 1x |
| v Doporučených | 3x |
| v Knihotéce | 4x |
| v Chystám se číst | 1x |
Štítky knihy
humor česká literatura fejetony citáty černý humor básně ježci ironie poezie Ingor Indruch
Autorovy další knížky
| 1994 |  Děti mrtvol |
| 1999 |  Mozkodlab: Fifíkovská variace |
| 2021 | Buď rád, že nic nemáš |
| 2021 | Ježek až sem a průběžně… |
| 2023 | Když si prdne myš... |
Nikdy bych neřekl, jak moc mě dokáže pohltit představa utopistické společnosti, kde je smyslem všeho mrdat ježka.
Osobně si myslím, že by tato myšlenka potřebovala rozvést minimálně do rozsahu románu!
Ač to može někomu připadat jako snůška slátanin, ve skutečnosti je kniha vpodstatě existenciální výpovědí obyčejného člověka, který se cítí jako ježek, kterého stále někdo mrdá, ach pičo pičo...