Satanovy chvíle přehled
Zdeněk Pošíval
Jožík Bukovský série
< 3. díl >
Poblíž Pelhřimova přepadli lapkové povoz s drahocenným nákladem pro želivský klášter. Purkmistr města pověřil zemana Jožíka Bukovského, aby se v okolních lesích poohlédl po stopách pachatelů a dopadl je. K Bukovskému se připojí podivný želivský mnich Norbert, možná tajný služebník inkvizice. Třetí hlavní postavou je kovář Lucas, účastník bitvy proti Turkům u Vídně.... celý text
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Satanovy chvíle. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (6)
3. díl série a po třetí jen slova chvály. Tohle je zcela jiná úroveň, než to co v poslední době vydávají Vondruška a Bauer. Hlavně to má příběh a je to posazeno perfektně do daného období, včetně dobových reálií a napojení na politickou situaci. Jak má autor ve zvyku, začíná příběh ve 2 časových rovinách, které se v závěru protnou . Bohužel už zbývají jen 2 díly této skvělé historické série.
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Satanovy chvíle v seznamech
v Přečtených | 32x |
ve Čtenářské výzvě | 2x |
v Doporučených | 2x |
v Knihotéce | 47x |
v Chystám se číst | 6x |
v Chci si koupit | 2x |
Štítky knihy
17. století inkvizice kláštery, opatství zločiny mnichové, mniši historické detektivky Pelhřimov kováři lapkovéAutorovy další knížky
2010 | Satanovy chvíle |
2005 | Satanovo jaro |
2015 | Satanovi koně |
1998 | Vražedný týden |
2012 | Zakázané doteky |
Na Vysočině se stále vraždí... a tentokrát opět z docela zajímavých důvodů.
A přesto, že se tam chvílemi dějí věci hodně neveselé, lidé stále žijí své rodinné i pracovní životy, roční období se překulují, v této knize do zimy a k Vánocům, dál a dál, den za dnem.
Kdo je dobrý a v dobro věří, ten, třeba i životem bitý a otřískaný, ho umí poslat dál, zatímco ubohý degenerovaný mizera, podléhající svým niterným posedlostem, se neohlíží na nikoho a na nic.
Tak to bylo, tak to je. Svět prostě byl, je a bude přepestrý, a že to pokaždé nebudou barvičky veselé a nadějeplné, ale občas pošmourné, až černé, jako ze samého pekla vyletěvší... To zas závisí jenom na aktérech velké lidské komedie.
Kniha se mi velmi dobře četla, jakož i obě předešlé. Jsou tu dvě zajímavé dějové linie, které se nakonec... Ale ne, dál neřeknu ani slovo! Kniha má jen 29 přečtení a ti, co ji četli, vědí své - pro většinu čtenářů to, stejně jako pro mě, stálo za to :-).